- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
jeste nikdy naplatilo lepe to uslovi: 'je to uplne jedno, jestli tam bude sedet Petr nebo Pavel' ...
Misto psani tech nesmyslnych clanku o tom, kdo je lepsi (nebo mesi zlo) by bylo vhodne se upnout k moznym resenim:
jako Cesi bychom mohli svetu dat opet po par stoletich takovy pekny impuls (naposledy, kdyz jsme vyhodili ty dva z toho okna na Hrade) a
NEPRIJIT
k te volbe.
Predstavte si ten svetovy ohlas - Cesi se rozhodli, ze nechteji zadneho presidenta. Jak rikal Churchil - 'Spojene kralovstvi neni tak bohate, aby si mohlo dovolit presidenta'.
Jako narodu Svejku by se nam to mohlo podarit. Navrhuji - nejit k volbe presidenta.
Pravdu díte, Jiří.
Dodal bych, že náš národ má spoustu těch, kterým můžeme bez váhání dát označení osobnost. Tyto však do "velké" politiky nepůjdou, protože se jim nejspíše hnusí hnojomety, které se na ně spustí, nimrání se v jejich životech až téměř do porodnice atd.
Na rozdíl od některých názorů bych přivítal presidenta/tku, který/á nebude mít "politické zkušenosti", ale bude naopak zcela oproštěn/a od zavedených politických šíbrů, nebude mít žádné kontakty s podhoubím této sféry a tím pádem zcela čistý stůl a volné ruce.
To jen pan Zeman si udělal z této funkce sinekuru, přivedl tam řadu pochybných osob a ovládal nechutným způsobem politiku státu, aniž by k tomu měl Ústavou daný pourvoir.
Naprostý souhlas. Řekl bych, že mnohé názory na personální obsazení té či oné politické funkce, včetně prezidentské vyjadřují nepochopení smyslu té funkce, což je markantní právě u prezidenta
Kam se poděly? Kam se schovali? Nikam se neschovali, před bolševikem utekli. Pravda, nejdříve před Hitlerem, a pak po r. 48 a 68. Spíš jejich rodiče či prarodiče, takže ty osobnosti najdeme různě po světě.
"Po Češích je doma vždycky malý sled, ale všude jinde naplňují svět:" (K.H.B.)
Vidíte, už i za císaře pána.
Jestli ono to není tím, že náš lid si osobností neváží. Jen se tu někdo takový objeví, už se na něho valí fůry marastu. (Nepíšu hnoje, neb ten je prospěšný).
Náš lid potřebuje někoho, na něhož lze nadávat a který se svou morálkou a dovedností blíží českému (pod)průměru.
Za minulého režimu se takovým říkalo intelektuál, nebo prožluklý inteligent.
Ne že by se někdo nenašel, ale ti jsou rádi, když mohou dělat svoji práci a nikdo je v médiích nehanobí.
Když nad tím zapřemýšlíte, prospěšný je i marast čili bláto. Vyrostla na něm celá starověká egyptská civilizace.
Za kom se říkalo ..nejsou lidi". Ne že by jich bylo málo. Tedy bylo. Na práci. Příliš se to nezměnilo dodnes. I u těch osobností. Navíc, je otázkou co DNES osobnost dělá osobností. Zda propracované PíÁr, potažmo i drby, a až ,,big medializace", či ,,cosi" jiného
Ing Pavel je jako osobnost skutečnou výjimkou mezi dnes ohlášenými kandidáty na prezidenta. Zpochybňovat se dá u něj ledacos, ale rozhodně se jedná o jednoho z velmi mála veřejně činných osob, který má charisma lídra.
A to píši jako občan, který ho volit nebude.
PS. Takovými osobnostmi byli ve svém hvězdném období, myslím tím období jejich politické kariéry před tím, než je sežralo (zdeformovalo) jejich velké ego, i Havel, Klaus, či Zeman.
Zeman měl ovšem své hvězdné období jen velice krátce po listopadu 1989. Jeho ego ho sežralo v momentě, kdy se stal předsedou ČSSD (jak se lze dočíst v Kmentově knize Rudý Zeman).
Přesně tak. Osobnosti jsou. Stejně jako jejich kritici, kteří často osobnostem nesahají ani ke kotníkům, i když se tváří jako vševědoucí...
Více méně jsem napsala něco podobného pod blog p. Lhotské.
Každopádně osobnost není jenom ten, koho mám ráda. Osobností je samozřejmě Hitler, Stalin apod.
Je to ve významu celebrita, protože osobnost má každý z nás.
V tomto významu není Pavel, Nerudová apod. osobností rovnou Havlovi, Klausovi nebo Zemanovi. Jenže za pět let prezidentského úřadu mohou být.
Klaus a Zeman - osobnosti? Ale spíš ze škatulky Stalina a spol.
asi tak nějak.
Vždycky když jsem slyšel výtky na adresu Petra Fialy, že je nevýrazný, že není vůdce, odpovídal jsem, že mám raději politika, který na pravidelných tiskovkách neřve, nepronáší úderná sdělení, nedělá rychlá radikální rozhodnutí pod tlakem veřejnosti, aby je pak pod stejným tlakem zanedlouho měnil. Že mi stačí úředník, který normálně pracuje a nehraje divadlo pro hltače bulváru.
Většina lidí chce někoho, kdo umí pohnout davy. Úředníka jde lehce vyšachovat agresivnějšími kariéristy.
Fiala má zjevně štěstí, že si ho váží v pětikolce. Nedostatek politického boje taky svědčí o nedostatku autorit.