Neruš mi mé kruhy v obilí!

Ledaskdo má někde své kruhy. Archimédés v písku, Saturnin nad postelí, olympionik na tričku, Turner dnes pod očima a autor agrosymbolů je má pochopitelně v obilném lánu. 

Přestože žil Archimédés ze Syrakús ve 3. století před Kristem, byl to bezpochyby osvícený člověk: vědec, který v době mýtů, pověr a pro nás směšných náboženských představ definoval dodnes platné  matematické a fyzikální principy. Je zajímavé, že v době, která stojí na vědeckých poznatcích a racionálním myšlení, může být rozšířena víra v jakési obskurní působení mimozemských civilizací či nadpřirozených sil v obilných polích.

První popsané agrosymboly patrně souvisely s určitými vzácnými přírodními úkazy, jako jsou věrné víry, působení kulového blesku či neobvyklé elektromagnetické jevy. Pověrčiví lidé si je v 17. stol. logicky vysvětlovali jako boží znamení. Jakási renezance obrazců v obilí nastala v polovině 20. století, a to v souvislosti s fenoménem UFO, činností záhadologů, jakým byl  třeba Erich von Däniken, a na  s tím paralelním boomu esoteriky.

Lidská touha po tajemnu, záhadnu a nevysvětlitelnu je asi odvěká a podstatou víry vždy nejsou (a často ani nemohou být) nějaká racionální stanoviska. Proto také zastánci představ o působení mimozemšťanů na naší planetě ignorují problematickou dostupnost Země z míst ve vesmíru, kde by se mohl čistě teoreticky vyskytovat inteligentní život. Nejbližší  taková místa jsou vzdálena více jak pět milionů světelných let (spíše více). Aby k nám ufouni létali vždy před sklizní obilovin na prázdniny "kreslit" po polích, tak to dle mého soudu působí až komicky.

Jiné "vědecké" teorie hovoří o jakýchsi vzkazech Matky Země lidstvu. Ne snad, že by snad matička Země neměla důvody stěžovat si na to, co zde lidé vyvádějí, ale že by kvůli tomu vytvářela v pšenici svastiky? Záhadou mají být i místech obrazců projevy neznámých typů energie, které nejsou pochopitelně standardně měřitelné (to by nemohly být záhadné), ale stačí se vybavit virgulí nebo siderickým kyvadélkem a energetické proudy na lidském těle, stejně jako na planetě jsou hned zřetelné. 

Je vskutku záhadné, že "vědci" zabývající se agrosymboly ignorují i skutečnost, že byla již odhalena řada "polních umělců". Někteří se přiznali, že šlo o recesi, a že se pak bavili tím humbukem, který způsobili, jiní to učinili z touhy po senzaci a další chápou pole jako velké plátno pro své výtvarné projekty. Nejznámější je asi případ dvou Britů, Douga Bowera a Dava Chorleye ze Southamptonu, kteří se v roce 1991 doznali k tvorbě více jak dvou set obrazců, které tvořili od 70. let minulého století. Je zjevné, že mají mnoho nadšených pokračovatelů.

Je známá i metodika, jak se příslušné obrazce vytváří a jaké předpoklady jsou k tomu nutné. Jedním z nich je vlhko. Mokrá stébla se za pomoci nástrojů na principu velkého kružítka nezlomí, ale pouze ohnou. Obrazce jsou také vykolíkovány ještě v době, kdy má obilí podobu osení. Je-li tedy v období sklizně sucho, jsme "potrestáni" aktuálním nedostatkem agrosymbolů. Až zaprší, bude líp (čtěte zde).

Nemyslím si, že by víra a s ní související propagace různých tajemství a nadpřirozených jevů a událostí byla společensky nebezpečnou činností a záhadologové působili nějakou významnou škodu. Většina těchto lidí klidně využívá všeho, co přinesla a přináší lidem seriózní věda, a tajemno je pro ně asi jen koníčkem a útěkem od konformního života. Do jiné kategorie pak patří ti, pro niž se blbnutí lidí stalo byznysem. O nich jsem ale již psal (odkazy jsou pod článkem).

Příroda, stejně jako historie naší planety a lidstva jsou obestřeny mnohými tajemstvími a člověk poznal a rozluštil jen část z nich. Nerozumíme mnohým vztahům v přírodě a mnohým biologickým principům. Nechápe zcela detailně ani fungování lidského mozku. Nerozumíme řadě historických souvislostí a nemáme zcela jasno v tom, jak vznikla naše planeta, jak vznikl život a jak se od zvířat oddělil člověk. To vše ještě čeká na osvícené příslušníky druhu Homo sapiens. V této souvislosti mi tak přijde poněkud pošetilé hledat záhady, tam kde nejsou, a činit tak ne za pomoci vědy, ale představ, které někteří chytří lidé opustili již před tisíci lety. 

Možná, že je to jenom můj pocit, ale připadá mi také, že stejně jako záhadologové snadno propadají dezinformacím v oblasti pavědy, tak jsou také ochotni věřit podivným ideologickým principům, pochybným informacím a manipulativním zprávám v oblasti společenského života a politiky. Princip je úplně stejný: proč věřit seriózním zdrojům a seriózním lidem, když je tak lákavé věřit lhářům, podvodníkům, hochštaplerům a mediím, která tito lidé ovládají.