Četl jsem knihu Ctirad Mašína "Jenom ne strach". Je to syrové čtení a není pro Mirky Dušíny. Líčí chronologicky jejich odboj. Jenže pochopit s odstupem tří čtvrtin století co se skutečně stalo. je skoro heroický počin. Pohled první. Komunistický režim byl v roce 1993 označen za zločinný, tedy na roveň nacistického. V ten moment jsou činy Mašínů a jejich skupiny rovny třeba počínání partyzánů, kteří podřízli nebo zastřelili bezbranné zajatce nebo i civilisty, aby ti neprozradili jejich úkryty nebo totožnost. Pohled druhý je, že Mašínové nevraždili funkcionáře KSČ, i nebohý esenbák, pokud si pamatuji, nebyl komunistou. Chybí mi prostě cílené útoky na komunistickou stranu a její ozbrojené ruce! Pohled třetí. Jejich prostřílení se skrze NDR je neuvěřitelný, heroický čin proti kterému jsou i filmové akce agenta 007 slabým odvarem! Ač jsem velice na straně odporu proti tyranskému režimu ( po padesátých letech šlo už jen o chladný odvar i když bezpochyby nás pod krkem tiskla diktatura), druhý pohled i mně brání k bezvýhradnému obdivu , který chovám k jejich otci. Tak snad bude objektivní aspoň soud poslední, kterému nelze utéct. Bratry Mašínovi chápu, jsem obdivovatelem jejich útěku, ale...

Četl jsem rozhovor s jejich příbuzným, celá ta rodina byla dost zvláštní, až divná

https://www.novinky.cz/clanek/historie-nevlastni-s...

Za mě naprosto nepřiléhavý titul článku. Čekal jsem kritiku filmu Bratři.

Ten příběh není všeobecně známý ani náhodou, natož včetně všech aspektů a kontroverzí. Většina lidí má o něm maximálně mlhavé povědomí, mnohdy zkreslené seriálem o majoru Zemanovi a společenské téma se z něj stávalo zejména při snaze bratry vyznamenat, jinak to bylo téma pro omezený okruh historiků a zájemců o toto téma.

Právě lepší znalost příběhu a všech okolností, se podle mě může stát základem pro nějakou společenskou debatu, případně může přinést posun v náhledu na tuto část historie.

"...Ten příběh není všeobecně známý ani náhodou, natož včetně všech aspektů a kontroverzí..."

To je asi pravda, podle mě pořád čekáme na nějakou solidní historickou práci. Zatím tu jsou na jedné straně knihy založené na vzpomínkách Ctirada, resp. obou bratrů (Cesta na severozápad, Rambousek, Novák, Barbara Masin...), na druhé straně zas na primárním odmítnutí jejich činnosti (Kačor). Němečkova práce už je letitá a neúplná, tak snad se tématu chopí nějaký mladší dějepisec.

Pořád nevím, v čem byli bojovníky proti komunismu. Jejich rodina byla perzekvována a tak chtěli rozstřílet autobus estébáků. Nemaje zbraní, rozhodli se je opatřit, přičemž omezili na svobodě 3 lidi a zabili 2 příslušníky SNB, kteří se provinili pouze tím, že byli právě ve službě. Posléze při loupeži peněz, které chtěli použít na osvobození jednoho z nich z vězení, zabili dalšího člověka. A pak už jen zdrhli na Západ a při své inteligenci se rozhodli pro cestu přes NDR. Já tam ten protikomunistický odboj nějak nevidím.

V porovnání s příspěvkem pana Kříže na obdobné téma jste vyplodil pouze bezduchý blábol. Na téma "Mašínovi" již proběhla řada diskusí, dokonce několik internetových anket, jak národ Mašíny vidí. Naprostá většina diskutujících se shodla na tom, že šlo o zbabělé vrahy.

Děkuji! Velmi dobře napsáno.

Souhlas. Existuje i válečné právo, jehož zásady Mašínové několikrát porušili.

A jaké právo porušili tisíckrát komouši, když zabírali domy dle nich kulaků a zrádců, popravovali "třídní nepřátele", posílali do uranových dolů stovky (ne-li tisíce) režimu nepohodlných lidí, mstili se na rodinných příslušnících, atd, atd?

Útěků přes hranice bylo nesčetně více a některé byly elegantní, nenásilné. O vyznamenávání těch lidí nikdo nemluví. Většinou jména osob, které nevraždily nikdo nezná. Organizátoři akce vlak do Aše, kteří přejeli hranici do Německa se 110 lidmi na palubě, kdy využilo k emigraci 36 z nich naráz nabídnutou příležitost se jmenují jak? Já bych Mašíny nesoudil, ani nezavíral. Provedli svoje v rámci svých možností, ale na hranici zločinnosti. Atentátníci na Heidricha nepostříleli nikoho zbytečně, to byli hrdinové, útočili na konkrétní vojenské cíle a ne na civilisty hlava nehlava v rámci "kolektivní viny". Přes hranice prchali i pohraničníci, přebíhali rozvědčíci a často přinesli skutečnému odboji užitek. Ale Mašínové? Budou se muset smířit jen s potupnou slávou jisté originality, ale překročili rubikon lidskosti. Tedy byli jako oni. A mnozí by i dnes rádi byli jako oni. Což je velmi smutné.

Ano - ten vlak byl báječný nápad.

Heidrichovi atentátníci nebyli hrdinové, byť atentát se jim zdařil, neb po jejich činu došlo k předpokládaným čistkám v Protektorátu BuM, které fatálně odskákalo spousta nevinných. S tím vším, před atentátem, Beneš počítal.

Atentát nebyl o nutnosti likvidaci představitele protektorátu v protektorátu, ale jen o potřebě vyvolání nenávisti, protože likvidace protektora neměla žádný vojenský smysl.

Jsou určitá pravidla zakotvená v Ženevské úmluvě. Je zločin osobu bezpracnou, svázanou podříznout. Chloroformem omámeného a spoutaného Honzátka podřízl Ctirad Mašín dýkou Chlumci nad Cidlinou za účelem získání zbraní tlustou železnou tyčí udeřili do hlavy příslušníka Kašíka. Protože po úderu nezemřel a tak jej zastřelili Byl to bývalý člen lidové strany a po té sociální demokracie . Ve stejnokrojích LM zastavili auto převážející mzdy pro zaměstnance . Zaměstnance Rošického zastřelili a odcizili peníze. Nebyl členem KSČ Jeden z nich Švéda použil peníze na zakoupení rozkládacího gauče a na opravu svého domu a na zakoupení motocyklu.Ctirad Mašín a Václav Švéda v okolí Pivína zapálili několik stohů slámy, což zdůvodnili tím, že chtějí oslabit násilnou kolektivizaci. Při potyčce s místními dobrovolnými hasiči postřelil Mašín Jána Leciána a způsobil mu závažné poranění hrudníku a pravého oka.

Četl jsem rozhovor s nevlastním synem jejich popraveného strýce, ten o celé té rodině Mašínů neříká nic hezkého

Že to vrahové byli, je téměř nezpochybnitelné. Vražda bezbranného člověka jakéhokoli smýšlení v jakékoli době je vražda. Navíc jejich touha zdrhnou a pak pomáhat lidem u nás je velmi kontroverzní a téměř nemožná. Takže vlastně sledovali pouze svůj vlastní prospěch, ukrytý za ideály.

"...jejich TOUHA zdrhnout..."

Myslím, že v tomto jste na ně nemístně zlý.

Já si myslím, že Mašíni měli ideály. Jakési naivní představy, jak zvednou velký a účinný odboj proti režimu (řada sabotáží zamezí nebo zásadně zmenší odvážení uranu do SSSR, sabotáže na venkově velmi zkomplikují život vynucenému kolektivnímu zemědělství...) a nevěděli, jak ten ruský režim už je u nás velmi pevně a ve všech oblastech ukotven. Teprve až poznali marnost svého tuzemského snažení a naopak dokonce jim tu začalo jít o život, přeorientovali své aktuální priority na únik na Západ a pak nějakou formu odboje odtamtud, což by v té fázi útěku šlo nazvat povašemu, jako že "sledovali svůj vlastní prospěch". Budiž. Ale TOUHA zdrhnout? To prosím ne.

(P.S. K vraždám se nebudu vyjadřovat.)