Máme problém

Blíží se „okurková sezóna“ a politikové i novináři jsou ve střehu. Prezident již dlouho do éteru nepronesl žádnou perlu, skončilo hokejové a pro nás i fotbalové mistrovství. „Ještěže máme ty uprchlíky,“ oddechli si výše uvedení.

• „Mámo, letos nepojedeme ani do Řecka, ani do Itálie, co kdybychom tam na ně narazili!“
• Cizinecká policie pročesává vlaky a už jich devět lapila.
• Premiér se chystá svést bitvu s evropskými komisaři, abychom v příštích dvou letech nemuseli ubytovat patnáct set migrantů, ale jenom dvanáct set osmdesát čtyři.
• Evropské ozbrojené složky bez naší účasti (naštěstí nemáme moře, tudíž ani námořnictvo) vytvořili jednotku o velikosti skautského oddílu na potápění člunů převaděčů.
• A různí Konvičkové hřímají: „My jsme vás varovali a už je to tady!“

Všichni pospolu si pak říkáme: „Máme problém!"

Šaškárna.

Někdo asi opravdu problém má. Třeba ti, před jejichž domem se utábořilo třicet zbídačených Afričanů a určitě i ti, kteří je nestačí tahat z rozbouřených vln Středozemního moře. A jistě mnozí jiní.

Největší a zcela zásadní problém však mají, vážení, ti, pro které je přijatelnější riskovat život na přeplněné lodi a vstoupit bez prostředků do nehostinné země, než setrvávat v té své, kde je reálnou perspektivou smrt hladem, nemocí nebo kulkou.Ti, kteří žijí se svými rodinami v přeplněných utečeneckých táborech v podmínkách, které si většina Evropanů nedovede ani představit.

To jsou ty pravé problémy. Občanská válka na Ukrajině, permanentní války šířící se po celém Blízkém východě a po severní a subsaharské Africe.

A pokud se vám někdo snaží vysvětlit, že řešením je příjem několika nemocných ukrajinských dětí do Motola, několika set běženců do internačního tábora, nebo vyslání několika vojenských pozorovatelů kamsi do Afriky, tak mu, prosím, nevěřte.  Jakýkoli zachráněný život i jakákoli pomoc mají smysl, ale problém se tím neřeší.

Do vyspělých států Evropy míří jistě i tací, kteří mohou být pro hostitelské země nebezpeční. Ti se však k nám obyčejně dostanou bez jakýchkoli potíží a budou tu škodit do té doby, než budou dopadeni a deportováni nebo odsouzeni.Ale o zločincích a teroristech není v této debatě řeč.Ti jsou nežádoucí kdekoli na světě.

Řešení problémů, které se nakumulovaly za  desetiletí a možná i staletí, jistě nejsou snadná, ale je dobré si připomenout, že za mnohé z příčin dnešní situace jsou z minulosti spoluodpovědné vyspělé státy tohoto světa, a to západní i východní.  Provinili jsme se v lepším případě nečinností, v horším případě činností, která sledovala naše politické a ekonomické zájmy, místo toho, aby řešila podstatu věci.

A teď, když se možná schyluje ke konfliktu v podstatné části světa a k exodu desítek miliónů lidí, říkáme, že máme problém s tím, že jednou v roce potkáme „opáleného kluka“ v samoobsluze.

Problém, ale docela jiný, začíná mít asi tato civilizace.