- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Skvělý, informacemi a inspirací nabitý blog.
Jméno růže mě velmi zaujalo, ale jak to tak bývá - kniha, která vtáhne do děje, a musí se číst "jedním dechem", je nesrovnatelná s filmem, což je logické.
Děkuji.
Je to tak, nicméně ani film mi nepřišel špatný (v mezích možností filmu) a oceňuji i zdařilo volbu herců. Sean Connery mi vysloveně sedl, měl jsem při četbě asi dost podobnou představu.
Zase jeden text, který je pro mě přínosem. Mně k prozaickému psaní přivedli Karel Čapek, Jaroslav Zýka, Jean-Maria Gustave Le Clézio, Alberto Moravia, Roald Dahl a utvrdil mě v tom Vasilij Šukšin.
Skvělé, ještě jsem nestihla přečíst Pražský hřbitov a teď se na něj tedy těším trochu méně..
Děkuji. Těšit se méně nemusíte, těžko se srovnávají různí překladatelé u různých děl a jiné srovnání nemáme. Navíc, jak jsem psal, nemohu být objektivní.
Diky za vyborny blog ... s balancovanim mezi cetbou/studiem Ecova dila jsem na tom uplne stejne.
S usmevem vzpominam, jak jsem mel Foucaultovo kyvadlo plne poznamek, odkazu a zalozek ... byl to Sezam, ktery se prede mnou nahle otevrel
Děkuji Byl jsem na tom podobně a také jsem si chtěl prohlédnout kyvadlo v Paříži, ale nějak jsem to nestihl, ale hezké je i to, co je v Květné zahradě v Kroměříži.
Krasne Ta poznani "jine sceny" mam take za sebou, tady sice byla uz dlouho, ale z Evropy jsem neznala. Umbertovi jsem dlouho nemohla prijit na chut, pak jsem se vratila a vse davalo smysl
Děkuji, také jsem se jménem růže prokousával a najednou jsem měl pocit jaké mám mezery.
Možná trochu neskromně, ale přičítám si zásluhu, že jsem tě přivedla k blogování. Proto mě tento text velmi potěšil, protože jestli tě k psaní jako takovému přivedl Umberto Eco, jsem ve velmi dobré společnosti :)). Ale zaujal mě samozřejmě i jinak, velmi dobře popsáno včetně zvláštních náhod, které život občas přináší, oceňuji i krásně zrýmovaný titulek. A hlavně jsi mi připomněl, jaký mám skluz se čtením, slibuju se polepšit... :).
To si příčítáš zcela správně, ale je otázkou, bude-li ti to jednou přičteno k dobrým nebo špatným skutkům. Já v tom mám jasno, ale mnozí zde by se přiklonili asi k té druhé variantě. Eco mě, mimo jiné, přesvědčil, že začít psát před padsátkou nemusí být pozdě a pan Frýbort, že není pozdě nidy na nic, že důležité je to "nezabalit"(a také mi trochu radil, ale on byl moc hodný, takže mi "radil" spíše jen vlastním příkladem). Děkuji za pochvalu.