Který magor si může koupit samohybnou houfnici?

Patrně kterýkoli, ale dají se dělit na ty, kteří je vůbec nepotřebují a na ty, kteří je potřebují k lumpárnám. Speciálním případem je pak stát s firmou, která je na špičkové úrovni vyrábí a jeho armáda je kupuje od někoho jiného. 

O absurdnosti našich nákupů moderních konvenčních zbraní, jako jsou samohybné houfnice, samohybné minomety, obrněné transportéry a podobně za více jak sto miliard jsem už psal vícekrát. Asi bych si to již odpustil, kdybych si náhodou nepřečetl článek o tom, jakou naše nové houfnice DITA (nástupkyně houfnic DANA; takovou fantazii bych od zbrojařů snad ani nečekal) vzbudily pozornost na veletrhu IDEX v Abú Dhabí. Ten článek nese název: Jmenuje se DITA. Češi nabízejí světu houfnici pro bojiště budoucnosti. Když jsem ho četl, představoval jsem si jeho autora, jak se celý tetelí blahem, když sní o tom „bojišti budoucnosti“. Udělalo se mi z toho trochu šoufl.

O houfnice DITA už projevily zájem některé státy Blízkého východu, předpokládám, že především zbrojní velkoodběratel Saúdská Arábie, náš „spojenec nejvěrnější“, která bude i jejich prostřednictvím šířit mírovou ideologii vahhábismu tam, kde dosud nepochopili, že to je ten pravý islám. Bylo by asi fajn, je prodat i do Íránu, ale tam to komplikují ty sankce. Určitě se ale najde v regionu nějaký přičinlivý diktátor, kterému se budou hodit a dobrým odbytištěm bude i Afrika. Nějaký spořivý středoafrický kmenový vůdce si jich jistě pár koupí, aby mohl zahájit mírový proces ve své zemi.

Laikovi, jako jsem já, ale může přijít divné, že si je nekoupí Armáda České republiky, ta má totiž už objednány francouzské houfnice Caesar. I úplný ignorant musí poznat, že ty jsou oproti našim sto let za opicemi. Asi tedy bude objednávka od cizí firmy výhodná v něčem jiném. V nedávných Televizních novinách podstatu věci objasnil jakýsi zástupce Ministerstva obrany. Nákupy zbraní prý váznou, protože pandemie neumožňuje nutná osobní jednání. Čteno mezi řádky a s vědomím skutečnosti, že ještě žádný velký nákup zbraní u nás neproběhl bez nějakého úplatkářského skandálu a bez pochybností o velmi nevýhodné ceně, je poměrně jasné, odkud věje. Proč uzavřít průhledný kontrakt s českou zbrojovkou, když se dá uzavřít podivný obchod se zbrojovkou cizí?

Pochopitelně vím, že naše zbrojní „investice“ (vyhozené peníze, které by mohly sloužit něčemu užitečnému, to jsou) jsou vyžadovány aliancí, které jsme členy. Přestože respektuji naše členství v NATO, moc nechápu, proč se státy euroatlantického prostoru nedohodnou na tom, že momentálně jsou jiné priority než děla a tanky, a že strategickou rovnováhu by mohly chvíli (nebo navždy) zajišťovat strategické zbraně, kterých mají všechny strany dost na zničení celé sluneční soustavy. Když už ale pro mě z nepochopitelných důvodů musíme nakupovat ty kanóny, tak proč je, hrome, nekoupíme od naší firmy? Možná by ta dodávka chvíli trvala, ale řekl bych, že momentálně bojujeme, a asi ještě hezkou chvíli bojovat budeme, s nepřítelem, na něhož houfnice neplatí.