Kladivo na migranty

„Eréč migroš neméči, huňár scépeň kámoš.“ Volněji přeloženo: "Zastávej se, holoubku, migrantů, a zavřeme tě, až zcepeníš." To je pasáž z „pokrokového“ maďarského zákona, který kriminalizuje pomoc migrantům a utečencům.

Není to pochopitelně pasáž z maďarského „Kladiva“, ale, jak jste jistě mnozí poznali, trochu upravená replika z Vraždy v salónním kupé od pánů Smoljaka a Svěráka, která mi přišla na mysl určitou směšnou absurditou, stejně jako legislativní počiny v Orbánově Maďarsku. Možná by se však dala nalézt méně humorná paralela z maďarských dějin, kdy diktátoru podobný jedinec vychýlil tuto zemi ze směřování, kterým se vyznačují demokratické státy.

Nedělám si iluze o tom, že i u nás si mnozí řeknou: „To je ono, tak se na ně musí!“ Hysterie je v naší společnosti na to stále dostatečná. Je si ovšem nutné uvědomit, že zpřísňovat migrační zákony a migrační politiku státu je něco jiného, než vydávat zákony, podle kterých pomoc nějakému cizinci v nouzi může být trestným činem. Abych byl konkrétní, je trestné mu poskytnout jídlo, přístřeší i právní pomoc, a to i ze soukromých zdrojů.   

Nejedná se přitom o boj s převaděčskými gangy, převaděčství je trestná činnost v Maďarsku, stejně jako kdekoli jinde v Evropě, ale postihuje to humanitární organizace, které se snaží pomáhat lidem v nouzi, stejně jako jednotlivce, kteří spáchají svévolně nějaký „humanitární zločin“. 

Tento zákon byl jeho tvůrci pojmenován „Stop Soros“, aby bylo všem jasné, do jakého padoucha je zosobněn zločinec, který chce prostřednictvím nevládních organizací podporovaným financemi z fondů, jako jsou ty filantropa Sorose, zaplavit Maďarsko nelegálními migranty. Nejabsurdnější je pak na tom to, že Maďarsko má aktuálně problém s nelegálními migranty asi takový jako Česká republika, tedy prakticky žádný.  A jako cílovou zemi by si ji mohl zvolit jenom takový migrant, který by zcela zešílel.

Problematičnost zákona spočívá také v tom, že nebere na zřetel mezinárodní právo, podle kterého může být nelegálním migrantem pouze ten, kdo neprojde určitým procesem, tedy nedostane status válečného uprchlíka, politický azyl apod. Pak teprve může být takový člověk vrácen, k čemuž se aktuálně obecně v Evropě schyluje, respektive by měl být takový člověk zachycen ještě na půdě Afriky či Asie.  Do té doby se však o něho musí (pokud už se sem dostane) někdo postarat, co ve své podstatě tento zákon kriminalizuje.

Největším paradoxem pak je, že se to odehrává v zemi, ze které v dobách komunismu odešlo do demokratického světa několik milionu lidí (několikrát více než od nás), kteří tak učinili nelegálně. Většina z nich byla, stejně jako v případu našich emigrantů, migranty ekonomickými (nebo měli pohnutky politické i ekonomické). Nikdo však v západních zemích, kam utíkali, nevydal zákon, který by pomoc, které se jim dostalo od státu, organizací i jednotlivců, měl za trestný čin. Bylo to právě naopak. Mimochodem exodus vzdělaných a demokraticky smýšlejících lidí z Maďarska stále pokračuje a po nástupu Orbána k moci významně sílí.

Je také pozoruhodné, že v balíčku „protimigrantských zákonů“ nalezneme i novou zákonnou normu, která deklaruje „vedoucí úlohu“ katolické církve a staví křesťanství a křesťanskou kulturu nad jiná náboženství a projevy jiných kultur. Důvod je jasný, ale opět je to opatření, které vrací Maďarsko o tři sta let zpátky a zákon má parametry, které oprávněně kritizujeme v islámském právu. Je docela normální, pokud to tak v Evropě je, ale je naprosto nepřijatelné, že to tak ze zákona být musí. Navíc je patrné, že "Stop Soros" je v naprostém rozporu s křesťanskými principy. Jakou tedy křesťanskou kulturu má Viktor Orbán na mysli?  Tu inkviziční, tu násilné katolizace? 

Je třeba uvést, že tento do civilizovaného světa nepatřící zákon mohl být přijat jen díky tomu, že Orbánova strana Fidesz (Fiatal Demokraták Szövetsége, česky Svaz mladých demokratů), jejíž název evokuje latinský výraz pro víru (a také vatikánskou agenturu mající na starosti křesťanské mise), získala v maďarském parlamentu zákonodárnou většinu, a může tak vydávat podobné zákony kdykoli se ji zachce. Budiž to mementem, aby nějaký podobný nacionalisticko – populistický spolek někdy v budoucnu nezvítězil i u nás.