Dovolil bych si přispět k diskuzi několika postřehy:

- život je v naprostém rozporu s existujícími fundamentálními fyzikálními zákony, zvláště s druhým zákonem termodynamiky, který je ztotožńován s temnou energií. Vesmír od Velkého třesku směřuje k jednoduchosti a k zvyšování entropie , dokonce se zdá, že další fundamentální síly, silná, slabá, elektromagnetická interakce a gravitace jsou zde jen proto, aby zpomalily destrukci hmoty temnou energií. Život naproti tomu zvyšuje uspořádanost a snižuje entropii.

A ́t je to tak nebo tak, fundamentální fyzikální zákony vznik života nepodporují.

- základní molekuly života vnikají dle zákonitostí elektromagnetické interakce, ovšem jejich další řazení probíhá na základě plánu, třeba dle DNA a to od počátku věků, zatímco například krystaly se nahodile dále shlukují na základě elektromagnetismu. Všechny základní složky živé hmoty musí být seřazeny v naprosto přesném pořadí ( což se zdůrazňuje i tomto článku) a přesně v třívrstvové úrovni složeny, jinak nefungují. To je naprosto zřejmé, přesto se tvrdí, že v počátcích tyto záležitosti byly nahodilé

- život je založen na potenciálu vznikajícím dopadem fotonu na elektron a jeho vyražením z orbitu , k čemuž dochází i anorganickém světě, kde ovšem se pokud možno okamžitě potenciály vyrovnávají, zatímco u rostlin je složitými a specifickými cestami potenciál uchováván nejen k jejich životu, ale jako zásadní i k životu živočichů.

V diskuzi zde vystupuje i pan Švadlenka takže očekávám že jako správný fundamentalistický věřící ateistické víry mě bude kritizovat a vyvracet.

Zase nesmysly, Potre.

1) Život není v rozporu s 2. termodynamickým zákonem, to jenom vy ho nechápete. A 2. termodynamický zákon nemá nic společného s temnou energií.

2) Vaše pozoruhodné chemické vývody nedávají smysl, to ani nemá cenu vyvracet.

A znovu vám opakuji, že nejsem ateista. Jsem agnostik. Pouze neberu doslova Bibli, protože to není podrobný popis historických událostí.

Děkuji za článek. Nedávno jsem četl něco podobného od pana Švadlenky, který se k vašemu textu také vyjadřuje. Jedna věc je však pochopit popis a druhá si to představit. A právě představit si ty procesy mi zatím moc nejde. Pokud jsem dobře pochopil, tak mezi organickou ale neživou hmotou a životem zase tak velký rozdíl není, až na to, že pravděpodobnost vzniku života (s buňkami, metabolismem a reprodukcí) z organické hmoty je velice malá, když pojem malá je dost nadnesený. Je to tak?

Budu se těšit na další článek.

Děkuji.Je to tak. Organické aminokyseliny se dají s nadsázkou vyrobit v hrnci na plotně, poskládat z nich ale protein odpovídá tomu příkladu s hodinkami a ani vznik té stavební (eukaryotické) buňky není úplně jasný a to ještě nebyla zmíněna úskalí vzniku člověka.

Pan Švadlenka je myslím aktivní molekulární biolog (což já ne) proto jsem toto téma pojal poněkud populárněji, což vede ke zjednodušování.

Opravdu zajímavý blog

Ono mi není jasný, zda jsou ti "všichni" vůbec vidět. Představme si třeba ET v galaxii Andromeda, který noc co noc pozoruje naši Mléčnou dráhu. Měl by šanci zjistit, že existujeme? Dá se na tu dálku vůbec vypozorovat, že u jedné relativně bezvýznamné hvězdy se dá najít významné ložisko vlašského salátu? On se ten život těžko detekuje z naší galaxie, natož pak z cizí.

A taky mi není moc jasné, jaká je vlastně životnost vyspělých technologických civilizací. Co když rozvoj technologií souvisí s určitou dávkou výbojnosti (nevýbojné ekosystémy třeba ustrnou ve stádiu poskakujících klokanů), takže se zvyšuje i pravděpodobnost sebezničení - ať zbraněmi nebo zdevastováním vlastní planety.

Pokud technologické civilizace žijí jen pár tisíc let, tak to je z pohledu vesmíru pouze mžiknutí okem.

ps. samozřejmě předpokládám, že ET nás bude pozorovat teprv až k němu dorazí naše TV signály... obávám se ale, že i "Nemocnice na kraji města" bude trochu naředěná mezigalaktickým šumem...

Hezký blog.

Děkuji

Velmi pěkně připravený článek

Děkuji

Pěkně shrnuto. V jednom z příštích blogů bych se chtěl věnovat i současným představám o vzniku života. Autorovi bych jenom chtěl doporučit, aby sjednotil názvy. Např. píše jednou "nukleonová kyselina", jednou nukleová. "Nukleonová kyselina" je podle všeho chyba, protože nukleony jsou elementární částice, které tvoří atomové jádro. Správně je nukleová kyselina. Stejně tak je v článku dost velká chyba, že stavebními jednotkami nukleových kyselin jsou aminokyseliny. Nejsou. Ty jsou stavebními jednotkami bílkovin. Staveními jednotkami nukleových kyselin jsou nukleotidy. Molekula nukleové kyseliny je vlastně biopolymer, který je tvořen cukrovou kostrou (tvořenou buď ribózou v RNA, nebo deoxyribózou v DNA), spojkami ze zbytků kyseliny trihydrogenfosforečné (fosfáty) a dusíkatými bázemi přivěšenými na cukrovou kostru, které určují, o jaké "písmeno" genetického kódu se jedná. Kombinace jednoho zbytku kyseliny trihydrogenfosforečné, jedné molekuly cukru a konkrétní báze se poté nazývá nukleotid, což je právě základní stavební kámen nukleových kyselin. Aminokyseliny jsou něco jiného. Jedná se o organické kyseliny, tj. organické látky obsahující funkční skupinu -COOH. Na uhlíku v pozici alfa (první uhlík vedle skupiny -COOH) je poté přivěšena aminoskupina (-NH2). Proto aminokyseliny. Všechny základní aminokyseliny, tj. ty, které jsou kódovány genetickým kódem, mají tuto strukturu. Liší se v tom, co je přivěšeno na uhlíku alfa. Třeba aminokyselina glycin už tam nic nemá (jenom dva vodíky), alanin tam má ještě metylovou skupinu (-CH3), aminokyseliny jako lyzin či arginin složité uhlovodíkové řetězce, kyseliny asparágová a glutamová tam mají řetězec s další funkční skupinou -COOH, tyrozin a fenylalanin mají benzenové jádro, atd. Bílkoviny jsou také biopolymery, ale výrazně kratší než nukleové kyseliny a tvořené aminokyselinami pospojovanými tzv. peptidovými vazbami. To reaguje aminoskupina na alfa-uhlíku (-NH2) se skupinou -COOH za vzniku -CO-NH- a uvolnění molekuly vody.

Ještě jednou děkuji za doplnění . Nukleonová kyselina je samozřejmě překlep.

Popravdě jsem nenašel tvrzení, že aminokyseliny jsou stavební kameny nukleových kyselin, což vím, že nejsou, ale pouze proteinů, což je realita. O nukleotidech se zmiňuji, byť ne tak podrobně.

Musíte také vzít v úvahu, že článek není určen biochemikům. To, co jste napsal je srozumitelné jim, ale běžnému čtenáři asi už moc ne,

Velice zajímavé. Navíc, ani fantazii se meze nekladou. Nejsem znalej, abych si dovolil posuzovat. Spíš jsem poněkud ovlivněn scifi, jíž jsem býval od dětství vášnivým čtenářem. Některé by bylo možno asi označit až za fantasmagorie. Ale přesto. Musí, či může být život toliko na bázi kyslíku? Pro jaké možné formy života je měřítkem čas v ,,dimenzi člověčí"Dtto dimenze ,,rozměrové", a to nikoli toliko v měřítcích nám známého ,,živého". Atd. Až po ,,živou info" bez nutnosti ,,obalu"

Děkuji. Existence života na jiném principu je jistě lákavé téma, protože je v něm dovoleno vše. Osobně se (zcela pocitově) přikláním k názoru, že pokud je někde nějaký jiný život bude podobný našemu. Asi tak jako se nezávisle vyvinuli v Austrálii vačnatci kopírující savce starého kontinentu. Podobnými otázkám bych se chtěl věnovat v dalším dílu.

velmi zajímavé. Sám se ptám zdali nejsme sami, nebo jestli nějaká civilizace někde je, ale asi hodně daleko.

I když jsem ja nevěřícíc Tomáš na vlastní oči viděl 2x něco co rozhodně nebylo z naší planety, ale jako na potvoru jsem nechal smartphone jinde, takže nemám video, ale i tak nevím. Stále jen sníme o životě jinde.

Děkuji. Tyto otázky pochopitelně lidstvo "trápí" a zmíněná kniha myslím velmi komplexně a přitom čtivě nabízí různá řešení pro i proti existenci mimozemského života i inteligence.

Diky za zajimavy blog. Mne je blizsi matematika a fyzika, ale rad jsem si prectl neco o biologii.

Děkuji. Vřele doporučuji zmíněnou knihu (pokud jste ji nečetl) Autor je fyzik, takže si tam přijdou na své hlavně lidé s touto orientací.

Mě připadá zajímavý hlavně ten gap mezi prokaryoty a eukaryoty. Prokaryota se objevila relativně brzy a ačkoliv nevíme přesně jak to udělala, můžeme si domýšlet nějaký relativně hladký přechod přes život založený na RNA - ta může sloužit jako nosič informace a současně mít některé katalytické funkce podobné bílkovinám. Podobně ani posun k inteligenci netrval až tak dlouho, pokud předpokládáme že podmínkou je dostatečně různorodé prostředí a určitá velikost organismu, tak by se jednalo o nižší stovky milionů let.

Ano, to je zajímavý problém. Četl jsem i teorii, jejíž autor míní, že oba typy buněk se vyvíjeli paralelně z jakési "prabuňky" Záležitosti přechodu k inteligentnímu životu bych chtěl rozebrat v druhém dílu. Děkuji za komentář.