Jsme národ Franze Kafky a Václava Havla nebo Ivana Skály a Miloše Zemana ?

Pro někoho je tragédií, že u mnoha cizozemců symbolizuje naši zemi Kafka a Havel. Na básníka - režimního prostituta si už dnes nikdo nevzpomene, ale je smutné, s jakými aktuálními politiky si cizinci mohou naší zemi také spojit.

Nedávno jsem zaregistroval článek o návštěvě francouzského filosofa Léviho v Praze s čímž se pojí i jeho nelichotivá vyjádření směrem k naším vládnoucím elitám, zvláště k Andreji Babišovi, se kterým se osobně setkal. Levi se mimo jiné podivoval nad tím, kdo vládne v zemi Kafky a Havla. Zde na blogu to ve svém článku dobře shrnula paní Lenka Hoffmannová. Mimo jiné i komentáře k jejímu textu mě inspirovaly k zamyšlení, národem koho bychom chtěli být a koho národem jsme.

Jistému čtenáři připadá tragické, že někteří cizinci si pod pojmem Česká republika představí Kafku či Havla. Mně to nepřijde ani tragické, ani nepochopitelné. Kafka je na rozdíl od mnohých u nás notoricky známých autorů celosvětově čteným a oblíbeným spisovatelem. Řekl bych, že ani většina běžných Evropanů, natož lidí z jiných kontinentů nezná představitele našeho státu, stejně jako u nás není běžně známa politická reprezentace Estonska. Naopak Václav Havel se především na základě historických okolností stal celosvětově známým politikem. Konečně ani Kafkova popularita nespočívá pouze v jeho literární výjimečnosti, ale má na to vliv i řada jiných okolností, například jazyk, kterým psal.

Žijeme v době, kdy nositeli povědomosti o malé zemi a nepočetném národu jsou prý nejvíce sportovci a umělci. Politikové pouze tehdy, pokud se svými činy a výroky vymykají nějakým zaběhlým konvencím, což platí jak v pozitivním i negativním smyslu. V této souvislosti mě napadá, že se o to všemožně pokoušeli a pokouší poslední dva čeští prezidenti. Bohužel oba většinou v tom negativním smyslu, tedy alespoň pro svět na západ od nás. V tomto případě ale neplatí, že špatná reklama je lepší než žádná, a to proto, že pak je ona málo významná země skutečně personifikována politiky s politováníhodným chováním, což mě osobně nepřijde tragické, ale docela smutné ano.

V názvu článku jsem postavil vedle Havla Zemana a vedle Kafky Skálu. V případě prezidentů asi není lepší příklad, jak demonstrovat větší rozdílnost v chování, jednání, vystupování, v politické orientaci i v názorech. Pro mě osobně je spojení sebe jako občana s prezidentem Havlem lichotivé, přestože nahlížím na jeho osobu v řadě ohledů kriticky, naopak spojování s prezidentem Zemanem mě uráží, a to i přesto, že s ním mohu v některých dílčích záležitostech souhlasit. V tomto smyslu nemá význam rozebírat každý státnický čin nebo výrok, ale pouze to, co který z prezidentů symbolizuje. Havel je symbolem odporu k totalitnímu režimu, pozitivní společenské změny, západní politické orientace a obecných humanistických a demokratických idejí. Zeman je naopak symbolem upadající politické kultury, privatizace nejvyšší ústavní funkce, adorace totalitních a autoritářských režimů a principiálně pochybné ideologie výhodnosti.

Srovnání Franze Kafky a Ivana Skály je rozhodně méně transparentní, ale Kafka byl dán a nenapadl mě „lepší“ komunistický a normalizační spisovatel, než právě Skála. Pro porovnání by se vedle něho lépe hodil třeba Jaroslav Seifert, a ani bych nemusel subjektivně hodnotit kvalitu poezie obou poetů, stačilo by uvést, jak si básník-prostitut režimu z pozice prvním tajemníkem Svazu československých spisovatelů "smlsnul" na básníkovi, kterému nesahal ani po kotníky. V tomto smyslu není Ivan Skála reprezentantem naší země, ale pouze jedním ze symbolů režimu, kdežto Seifert nepochybně svoji vlast reprezentuje. Osobně nechápu, proč by nemohl být takovým reprezentantem i Kafka. Skutečnost, že to byl německy píšící Žid, mi nepřipadá v tomto smyslu nikterak podstatná.

Někdy mám také pocit, že naše hrdost na významné osobnosti, které prý proslavily naši zemi je poněkud falešná, a je také otázkou, zda je jejich sláva i naší slávou. Pominuli to, že třeba na úspěších aktuálně tří neznámějších českých sportovkyň, Sáblíkové, Kvitové a Ledecké se náš stát nijak nepodílel, je dost spekulativní, do jaké míry si je svět spojuje s naší zemí. Proslavil slavný fotbalista Didier Drogba Pobřeží slonoviny, odkud pochází? Nevím,ale řekl bych, aby byl světově proslulý člověk skutečně spojován se svou vlastí, nestačí být úspěšný jako jedinec, ale je nutná ona jedinečná vazba na svoji zem. To platí téměř vždy u politiků, ale u umělců, sportovců či vědců jen ve specifických příkladech. Je snad pro někoho důležité, jaké byl Albert Einstein národnosti? Souvisí to nějak zásadně s jeho prací?

Můžeme se cítit jako „národ Václava Havla“, protože jsme před třiceti lety učinili určitou změnu a nastoupili cestu, kterou Havel symbolizuje. Můžeme se klidně cítit i jako národ Franze Kafky, protože tento výjimečný autor se zrodil v našem prostředí, ale to pouze tehdy, oprostíme-li se od oné čecháčkovské malosti a lpění na tom, jaké kdo má antropologické rysy, jakým píše jazykem a jakého pánaboha vyznává. Nikdo nikomu nemůže bránit, cítit se jako příslušník „národa Miloše Zemana“ či „národa Ivana Skály“, je ale asi dobré zamyslet se nad tím, co tito lidé symbolizují.

https://www.ucl.cas.cz/edicee/data/antologie/zdejin/2/skala.pdf

https://hoffmannova.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=711988

https://forum24.cz/francouzsky-filosof-levy-popsal-pravou-podstatu-osoby-andreje-babise

https://cs.wikipedia.org/wiki/Bernard-Henri_L%C3%A9vy

https://archiv.ihned.cz/c1-66565190-schuzka-s-babisem

https://cs.wikipedia.org/wiki/Ivan_Sk%C3%A1la