Ještě si pletete hnutí „Me Too“ s hnutím „Me to You“? Po „Ferigate“ už asi těžko!

Donedávna se zdálo, že většina zdejších publicistů vnímá hnutí Me Too jako to americké šílenství, které se k nám snaží zavléct jacísi progresivisté. A když se jim to podařilo, z bojovníků proti tomuto hnutí se stali jeho aktivisté

Také se mi to pletlo. Věděl jsem, že jedno z těch zmíněných hnutí se týká medvědů a jedno ženských, ale tahle stručnost a symbolika anglických slovních obratů mi nějak nepřirostly k srdci. Podobnost obou hnutí je v tom, že mohou hraničit s šílenstvím a kdekoho to stálo hodně peněz. V obou případech jsem si také myslel, že se u nás nemají šanci uchytit. Před lety jsem prozřel ohledně Me to You a nyní přišla řada i na Me Too.

Hnutí Me to You (trochu jsem fabuloval, až tak moc se mi to neplete) stálo před lety hodně peněz mě, a to v tom smyslu, že se pokojíky našich dětí postupně měnily v medvědária a nezůstalo jen u těch rozčepýřených záplatovaných potvor s modrými nosíky v různých velikostech, ale byly to i osušky přívěsky, penály, sešity, školní brašničky a ví bůh, co ještě, všechno pochopitelně třikrát dražší než stejný sortiment bez medvědů. Přežili jsme to, děti odrostly, hysterie opadla a my jsme si mohli klidně otevřít medvědářský butik.

Hnutí Me Too se mě dosud až tak nedotklo. Pochválím se (nikdo jiný to neudělá), že moje chování k ženám ve smyslu podstaty tohoto hnutí by sneslo i kritéria těch nejzavilejších aktivistek. Mohu jen spekulovat, proč jsem se nestal sexuálním predátorem, jestli je to tím, že jsem byl (jak říká pan Sovák v Bohoušovi), tak nějak sexuálně zakřiknutý, nebo jsem to neměl zapotřebí, či jsem byl vychován tak, že jsem si jednou provždy vštípil, že se to nedělá? Těžko říci. Na každý pád se na prahu šedesátky zvrhlíkem asi nestanu, i když jeden nikdy neví. Mé sympatie k obecné snaze ochránit dívky a ženy před jistým druhem mužů jsou zapříčiněny i tím, že mám čtyři dcery.

Pokud bych se měl k hnutí Me Too vyjádřit seriózně, což mi obecně činí trochu potíže, tak bych řekl, že jako v případě mnohých jiných nutí je jeho podstata dobrá, nesmí se ovšem té ideje chopit jednak fanatici a jednak různí manipulátoři. Myslím si, že fanatismus v české kotlince snad nemá až tak živnou půdu, ale manipulátory bychom mohli vyvážet. Dobře si všímám, že ti, kteří ještě nedávno s despektem hodnotili projevy hnutí v Americe, dnes bez mrknutí oka uplatňují stejnou likvidační metodiku v případě poslance Feriho. Akorát neříkají, že jsou aktivisté Me Too, ale označují se za ty slušné, rozumné a morální. Reálně je to však prašť jako uhoď. Tou prioritní pohnutkou mnohých, kteří hned přispěchali s kategorickým odsouzením, je však patrně to, že tímto způsobem se dá snadno zlikvidovat úspěšný politik pro ně neoblíbené či konkurenční strany a poškodit ona strana jako taková.

To, co většinu z nás, tedy americkými móresy nezkažených českých chlapáků, dokázalo na tomto hnutí dříve nadzvednout, nebylo, alespoň doufám, to, že bychom schvalovali násilí páchané na ženách, ale naopak to, jak se toho dá snadno zneužít, ať už kvůli penězům, pro zviditelnění se, ze závisti, z pomsty, anebo také na něčí objednávku.  Pokud bylo a je podstatou tohoto hnutí úsilí, aby byly řádně vyšetřeny zločiny a viníci, kterým byla vina dokázána, řádně potrestáni, nelze než to zcela kvitovat, pokud ale má být výsledkem veřejný lynč na základě podezření, rozporovaného svědectví či jen obvinění, je asi dobré zachovat chladnou hlavu.

Ovšem právě zachovat chladnou hlavu, respektive se tak projevovat, dělá evidentně ledaskomu potíže, a je tak namístě se ptát proč.  Že by se z nás přes noc stali bojovníci za práva žen? To asi sotva. Opět je tedy třeba vrátit se k oněm hojně diskutovaným aspektům hnutí Me Too. Už dnes jsou slyšet hlasy, že se stejně nic nevyšetří a viník nebude potrestán. Je to možné, ale co by si někdo představoval? Aby byl potrestán bez soudu, nebo alespoň bez dokázání viny? To si nikdo nedovolí říci, ale princip hnutí spočívá v tom, že se dotyčný potrestá jinak. Veřejné může zabezpečit, že nezavadí o slušnou práci, o politické kariéře nemluvě, a několik let bude muset chodit kanály. Přijde třeba i o přátele, možná i o partnerku, rodina se za něho bude stydět a nejlepší pro něho bude, aby přesídlil do jiné země. To se alespoň stalo mnohým veřejně známým lidem jinde ve světě.

Doprovodnými jevy se pak mohou stát různé absurdity. Rektor Karlovy univerzity se možná bude muset zodpovídat z toho, že ty dvacetileté děti na seznamováku hráli flašku, z čehož si řada budoucích právniček nese celoživotní trauma. Jedny z toho, že na ně každou chvíli zamířilo hrdlo, a druhé z toho, že si nesundali ani svetr. Zlehčuji to, ale ne proto, že bych schvaloval jakoukoli sexuální agresi, ale proto, že je velmi jednoduché sklouznout z faktické a smysluplné roviny do fantasmagorií. 

Je docela možné, že si nejen trest, ale i mediální lynč mnozí včetně Feriho zaslouží. V právní praxi je sice zastáván princip in dubio pro reo, což znamená, že pochybnosti jsou vždy ku prospěchu obviněného, ve společenské praxi je to však spíše naopak. Už nyní je Dominik Feri shledán vinným, protože se tím, jak jednoznačně zareagoval a počal se kát, vlastně přiznal, přestože nikdo neví k čemu. Tedy já to nevím, polovina národa to jistě ví, protože mu patrně v inkriminované době na jeho činy svítila.

Vypadá to, jako by tento problém neměl žádné dobré řešení. Odmítneme-li Me Too bude ve vzduchu viset riziko, že si po světě budou vesele a beztrestně chodit násilníci, úchylové a různí prasáci, přijmeme-li Me Too bude to znamenat, že vedle vinných necháme ve vlastní šťávě dusit i nevinné, respektive třeba vinné, ale ne z toho, z čeho jsou viněni. Může ovšem nastat i situace, že se bude dít obojí, a to v tom případě, když principy Me Too budeme selektivně používat tam, kde se to bude hodit někomu, kdo má sílu vzburcovat veřejné mínění. 

Snad jediným preventivním řešením, které rozhodně neřeší vše, je asi jen to, aby ženy a dívky nahlašovaly, když se stanou obětmi nějakého násilného počinu. Musí to ovšem nahlásit okamžitě, dokud je možné zajistit důkazy, které pachatele usvědčí.  Přestože jsem schopen pochopit důvody, že to někdo udělá s odstupem měsíců i let, a chápu, že se tím pak někomu ulehčí, tak je to společensky spíše škodlivé, protože to vyvolá daleko více pochybností než řešení a s vinnými se z různých důvodů svezou i nevinní. Tím nemám na mysli zrovna Feriho, ale podívejte se za velkou louži, kolik lidí na Me Too dojelo, aniž by se jim cokoli prokázalo či dokonce prokázali svoji nevinu, která už ale nikoho nezajímá.