Je všechno jen náhoda?

Asi znáte (třeba od Mirka Černého) ty podivné shody týkající se Kennedyho a Lincolna. Takových příběhů, událostí a podivných souvislostí je hodně. Třeba ty, které se dotýkají 11. září nebo, z jiného soudku, Cheopsovy pyramidy. 

Jenom pro oživení:

Lincoln byl zvolen do Kongresu v roce 1846; Kennedy v roce 1946

Lincoln se stal prezidentem v roce 1960; Kennedy v roce 1960

Manželky obou přišly, co by první dámy, o dítě

Lincolnův tajemník se jmenoval Kennedy a Kennedyho tajemník Lincoln

Oba prezidenti dostali kulku do hlavy od pomateného Jižana

John Wilkes Booth, který zavraždil Lincolna, se narodil v roce 1839

Lee Harvey Oswald, vrah Kennedyho, v roce 1939

Lincoln byl napaden v divadle a vrah se schoval ve skladu

Kennedyho vrah střílel ze skladu a ukryl se v divadle

Lincolnovým nástupcem se stal Andrew Johnson, který se narodil v roce 1808

Po Kennedym nastoupil Lyndon Johnson narozený v roce 1908

Kennedyho zastřelili v automobilu značky Lincoln

…a na závěr taková trochu obscénní třešnička (kterou Černý neuvádí):

 Lincoln byl týden před svým zavražděním „v“ Monroe, Maryland a Kennedy byl týden před svou smrtí „v“ Monroe, Marylin.

Četl jsem také nedávno podobný výčet „podivuhodností“, které se váží k tragickému datu 11. září. Vše se pochopitelně točí kolem té jedenáctky:

New York City má jedenáct písmen

Afghánistán má jedenáct písmen

Anglické verze jména teroristy Ramzího Jusúfa  má jedenáct písmen

George W. Bush je na jedenáct písmen

Budovy Dvojčat vizuálně představují číslo 11

New York je jedenáctým americkým státem

První letadlo, které do budov narazilo, byl let číslo 11

V tom letadle bylo 92 pasažérů a 9+2= 11

V druhém letadle bylo 65 pasažérů a 6+5= 11

Datum 9/11  je stejné jako americké telefonní číslo první pomoci: 911, součet cifer je opět 11

Celkový počet obětí v letadlech je 254, což je po numerickém sečtení opět 11

11. září je 254. dnem v kalendáři, což je shodné s počtem obětí a tím i se součtem čísel

Tak, a co teď s tím? S různými údaji, a zvláště pak s čísly, se nechají dělat psí kusy.  Shody v případu „Lincoln – Kennedy“ jsou jistě zajímavé a pozoruhodné, ale jsou to pořád jenom shody, které nacházíme, protože nás některé „trknou“ a další pak usilovně hledáme. Tedy hledáme shody a ignorujeme neshody. Při troše snahy najdete ve svém životě i v „jiných událostech“ také spoustu shod. Numerologové, lovci paranormálních jevů a různí paranoikové vám řeknou, že je to proto, že ona čísla, jejich řady a kombinace naše životy determinují. Je to, myslím, taková obrácená (možná trochu zvrácená) implikace, při které se tvrzení neopírá o předpoklad, ale hledají se předpoklady pro tvrzení.  Náš život a svět neovlivňují čísla, ale náš život a svět je číselně determinovatelný. Různí šarlatáni si pak s nimi jen hrají a opět obrácenou metodou dělají faktické a číselné operace tak, aby „to vyšlo“. Hezky se to dá demonstrovat na druhém případě:

New York má jedenáct čísel jen s „City“

Afghánistán sice má jedenáct písmen, ale žádný z únosců z něho nepocházel (kdyby se to stalo 5. září, hodil by se Egypt, ze kterého jeden terorista byl, a potom na jiné datum by se hodila Saudská Arábie, Libanon, SAE atd.)

Když se jméno atentátníka Júsufa napíše "Yussef", už to nefunguje, pro jiné datum by se použila jiná verze nebo jiný atentátník v libovolném tvaru.

George W. Bush má 11 písmen pouze s "middle initial" (pro 4. září by se hodilo „ Bush“, pro 10. září tvar bez „w“. Pro jiné datum by sedal požít třeba viceprezident nebo „Usáma“ (v deseti verzích)

Dvojčata by se hodila i pro římskou dvojku

V onom druhém letu, který nenarazil do Dvojčat, ale který spadl na Pentagon, bylo pasažérů 59. (s čísly obětí by se dalo libovolně manipulovat přičítáními odečítáním pilotů a letušek)

Moc pěkné jsou také číselné hry, jejichž cílem je přesvědčit svět o nadpřirozených schopnostech starověkých civilizací, které se pak „logicky“ vztáhnou nejlépe na jakési tajemné neznámé civilizace nebo rovnou na mimozemšťany.

Třeba:

"Cheopsova pyramida má základnu ve tvaru čtverce o straně 232m, což je 366 egyptských kubitů, což je počet dní v přestupném roce. Výška pyramidy znásobená "10 na devátou" se rovná vzdálenosti Země od Slunce. Dělíme-li základnu šířkou jednoho kamene, dostaneme číslo 365. Dělíme-li obvod základny dvojnásobkem výšky, dostaneme 3, 14. Výška Cheopsovy pyramidy se rovná druhé mocnině čísla, které udává povrch každé ze čtyř stran pyramidy."

K jistému výsměchu těmto výpočtům používá autor zpochybňující tyto metody (Umberto Eco ve Foucaultově kyvadle, ze kterého cituji) jakýsi kiosek:

„Pultík ve předu je dlouhý 149cm, což je jedna stomiliardtina vzdálenosti Země od Slunce. Dělím-li šířku zadní stěny šířkou okénka, tedy sedmdesát šest padesáti šesti dostaneme 3,14. Výška přední stěny je 19 (dm), což je dálka řeckého lunárního cyklu. Součet výšek stěn kiosku dělá 192 x 2 + 176 x 2 = 732, což je datum vítězství u Poitiers. Prkno vpředu je široké 3, 10 cm a okenní rám široký 8,8 cm. Nahradíme-li celá čísla příslušnými písmeny, dostaneme C10H8, což je chemický vzorec naftalínu. Nebo chci-li dojít k číslu 1314, což je datum upálení templářského velmistra Jacquease Molaye (datum drahé všem bláznům a vyznavačům tajné tradice), stačí „posvátné“ číslo 9 (to je zároveň součet cifer čísla 1314, ale také trojnásobek ještě posvátnějšího čísla 3) znásobit číslem 146, což je osudový rok pádu Kartága. Stačí číslo, které má vyjít, tedy 1314, dělit tak dlouho, dokud se neukáže vhodné datum a potom najít vztah s dělitelem.“

Svět kolem nás je jistě svázán mnohými zákonitostmi, které lidé objevili a stále objevují, ale i tyto mnohé přírodní (neřkuli společenské) zákony se ukazují někdy jen jako pravidla, která fungují jen tady a teď, natož pak vztahy, které pouze k definici nějakých zákonitostí svádí, nebo jsou někým „svedeny“. Nevěřte na tajemnou příčinu shody okolností!