Je princip spalovacího motoru principem levicovým nebo pravicovým?

Někdo by snad mohl říci, že podle toho na jakou stranu se točí, ale i to je relativní, záleží odkud se díváme, a tak je to i s vědeckými poznatky včetně těch, které se staly politickým materiálem, jako například změna klimatu.

Nebudu zde argumentovat vědeckými poznatky (jsou snadno dostupné), které dokazují, že globální oteplování, respektive změna klimatu existuje a lidská činnost to ovlivňuje. To je jako bych se snažil dokazovat, že motor běží díky spalování příslušného paliva a neroztáčí ho trpaslíci. Naopak ti, kteří tvrdí, že člověk svými zásahy klima neovlivňuje, se staví do role těch, co na spalovací motor nevěří. Není to tak směšné jenom proto, že to není osobně ověřitelné a této pseudoteorii se propůjčili někteří významní lidé. 

Abych se tedy vyjádřil jednoznačně, globální oteplování může být zároveň jevem přirozeným, a to proto, že cyklické ochlazování a oteplování naší planety je zcela prokazatelné. Diskuse se tak může vést (a vede) o tom, kdo má na současném stavu jaký podíl, jestli více příroda nebo člověk. I v tomto případě se to však zdá jasné, klimatické změny bez nějaké kataklyzmatické události obyčejně neprobíhají tak překotně, jak se vyvíjí situace na Zemi. Ale budiž, je to téma k diskusi.

Fenomén klimatických změn se stal v rámci ekologie politikem stejně jako ekologie obecně. A stane-li se něco politikem, můžeme vždy hezky sledovat celé spektrum postojů, v tomto případě od ekoteroristů až po zabedněnce popírající, že má člověk na svou planetu nějaký vliv. Zdánlivě doprovodným, ale jinak zcela zásadním činitelem jsou peníze. Změny klimatu a potažmo ekologie jsou obrovským byznysem, a pak je to také politický kapitál, který se dá z této problematiky vytlouct. Obojí může mít za následek, že pro mocné tohoto světa už prvotní problém není podstatný a druhotným následkem je, že se po čase oni mocní tímto způsobem zdiskreditují, a tím paradoxně zdiskreditují i onu vlastní problematiku. Ta ale existuje zcela nezávisle na něčích přáních.

Přesně to se stalo s fenoménem klimatických změn. Z jistého pohledu to vypadá, jakoby nebyl nikdo, kdo se na to dívá střízlivě a nezaujatě. Že existují jen kšeftmani s tímto problémem, jejich ekoterorističtí odpůrci a politici stavící se tu na stranu těch či oněch podle toho, co kde právě „ letí“. Předpokládám, že Václav Klaus jako náš nejznámější "popírač lidského vlivu na oteplování" této své absurdní teorii nevěří, ale jeho kontroverzní názory ho v postprezidentském období stále udržují ve hře. Donald Trump (nebo spíše jeho odborní poradci) dobře vědí, jakým zásadním způsobem Amerika tento proces ovlivňuje, ale snaží se svůj národ přesvědčit, že aktuálně jsou důležitější pracovní místa a oživení stagnující ekonomiky.

Tyto postoje mají pochopitelně své zastánce, protože většinu lidí prioritně zajímá, co bude s nimi dnes, případně, jak se budou mít jejich děti. To není ani divné, ani nemorální. Proto také lidé často tleskají tomu, když politikové zajistí miliardové kontrakty na zbraně, které vygenerují pracovní místa, nebo když ignorují ekologické restrikce, které by mohly naopak pracovní místa a peníze ze státního rozpočtu odebrat. Lidé to tak prostě chtějí a politikové jim to dopřejí. A to je chyba. Tedy ne to, že se lidé chtějí mít dobře tady a teď, ale to, že je málokdo přesvědčuje nepopulárními postoji, že je třeba myslet dále, a že lidé mají mimo jiné i odpovědnost za svoji planetu a díky tomu musí něco obětovat. A málokdo je ochotný obětovat něco dobrovolně a bez vyzvání.

Zpětně jsou ekologické projekty nepopulární, protože se často odkrývá to, kdo si na nich namastil kapsu. Podívejme se ale realisticky třicet let zpátky a vzpomeňme si, jaký byl třeba u nás stav ovzduší a vody. Jak exhalace a odpady zamořovaly naši zemi. A to není propaganda, „nebylo to všechno lepší než je teď“(osobně si myslím, že nic nebylo lepší než teď, ale nikomu neberu jeho vlastní pohled), tedy alespoň ne to, co jsem zmiňoval. V té době jsem s problematikou související obor studoval a bylo reálné, že během několika let zmizí veškeré jehličnaté porosty od 700 m.n.m. a krajinou potečou mrtvé řeky. Na vrcholcích Krušných hor nám bylo do breku. Nestalo se. A nestalo se to proto, že se prosadily ekologické zákony a stát investoval obrovské prostředky, aby se něco stalo. Před třiceti lety byla Vltava za Prahou stoka, ke které se nedalo v létě ani přiblížit. Smrdělo to až na bohnické sídliště. Dnes tam žijí raci a já se ve Vltavě koupu. A sama se nevyčistila, fakt ne.

Tyto dva příklady uvádím proto, že se na tom procesu přiživila spousta darebáků, jak z řad politiků tak i podnikatelů, kteří sebrali daňovým poplatníkům do své kapsy ohromné finance (a politikové nás zase okradli o iluze), ale onoho efektu bylo dosaženo. I dnes je ekologie byznys, i dnes někdo chce na klimatickém byznysu vydělat majlant, a asi ho i vydělá, stejně jako se na tom přiživí celá plejáda politiků, ale proto ještě není špatně snažit se proces globálního oteplování zpomalovat a radikální klimatické změny brzdit jak se dá. Není to jediný problém, kterému bude lidstvo v budoucnu čelit, přijde energetická, populační a s nimi i skutečná migrační krize (ne ta současná „legrace“, která hýbe veřejným míněním) a svět se chová jako by se nic nedělo. Proč? Inu proto, že politika si vzala za heslo: po nás potopa.  Asi musí přijít opravdu potopa, aby někdo uvěřil, že to není jenom ta propaganda.  Záchrana světa není ani pravicová, ani levicová.