Je načase vyhlásit protestní hladovku!

Vzdor inflaci, drahým energiím a skandálním cenám másla, sádla, cukru, mouky, bůčku, buřtů, ořechů a čokolády jsem opět jako mnozí jiní přibral. Jen nevím, jestli mám hladověním podpořit učitele, lékaře či škodováky. Asi všechny.

S ohledem na vlastní vzdělávání, vzdělávání všech mých dětí a pedagogy v příbuzenstvu mám k učitelstvu hodně blízko. S lékaři se sice coby pacient chválabohu moc nestýkám, ale je mezi nimi několik mých dobrých známých. No a v boleslavské Škodovce pracovala či pracuje celá jedna vzdálenější část naší rodiny. Z toho plyne i zacílení hladovky. Pouhou přidanou hodnotou je pak odebrání tukové vrstvy z oblasti mého břicha.

Ono se to nezdá, ale „nejkritičtější“ stav bude asi v té Škodovce.  Mladoboleslavští odboráři už dávno nemají potřebu tlačit na své německé kapitalisty. Ti jim totiž splnili všechno, co jim na očích viděli, dobře věda, že ve srovnání s Kubánci a jinými exotickými fachmany je pořád ceská delnik – dobrá delnik.  Průměrný základní plat dělníků v automobilce tak přesáhl 50 tisíc, a když k tomu přičteme nějaký ten přesčásek a pár tisícovek navíc po zrušení superhrubé mzdy, které nám rukou společnou a nerozdílnou nadělili Babiš s Fialou, dá se z toho asi vyžít. Nicméně škodováků je tolik a Škodovka je tak významným ekonomickým subjektem, že protivládní protesty budou hodně slyšitelné. No tak proč si pracovní dobu nezpestřit na náměstí.

Pamatuji dobu, kdy měli učitelé fakt mizerné platy. Bylo to za socíku a podle toho také úroveň učitelstva – čest výjimkám – vypadala. Každý, alespoň trochu pracovitý nebo angažovaný dělník si vydělával výrazně více. Je fakt, že ještě na přelomu milénia jsem měl jako zaměstnanec nadnárodní firmy třikrát vyšší hrubý plat než můj bratranec učitel. Na jeho nářky jsem asi oprávněně namítal, že trávím v práci třikrát více času a mám asi tak desetkrát méně volných dnů v roce, ale čistě z učitelského platu se asi dobře nežilo. I to se změnilo, reálné platy učitelů překročily na základních školách 50 tisíc a na středních a vysokých školách se pohybují kolem 60 tisíc, ale s jídlem roste chuť. Teď si ovšem uvědomuji, že vlastně učitelům nejde ani tak o peníze, jako o děti. Takže stávka mající vydupat nějakých 7 miliard je určitě namístě.

Jeden můj známý lékař si nedávno koupil nové auto značky Lexus, už mu asi bylo hanba jezdit v Oktávii, když všichni jeho kolegové taková auta už dávno mají.  Ze srdce mu to přeju, stejně jako skutečnost, že ze svého doktorského platu v klidu splácí hypotéku na dům, leasing na zmíněné auto, a ještě má na rošťárny. Je to dobrý lékař a k vysoce nadprůměrnému platu se musel dopracovat. Když jsem s ním naposled mluvil, na přesčasy si nestěžoval, neboť za celovíkendovou pohotovost pobere cca 20 tisíc hrubého. Má také docela jasno v tom, že si nastupující garnitura lékařů jaksi neuvědomuje, že medicína není zedničina a doktor nedělá ani od metru ani od hodiny. Na druhou stranu, proč by právě lékaři neměli vznášet požadavky, když je nyní vznáší všichni a vláda se tím logicky dostala do značné defenzivy.

Když jsem se zmínil o zahájení své protestní hladovky, která by měla podpořit výše zmíněné, stejně jako všechny ostatní, tak jsem tím chtěl vlastně apelovat na všechny občany. Jinými slovy bychom měli vyhlásit protestní hladovku všichni a přidal bych k tomu logicky také abstinenci. Jsme jako národ otylí, trpíme nemocemi z nadváhy, zatěžujeme své útroby, hlavně játra a plýtváme potravinami. Spotřeba ovšem, jak známo, roztáčí kola ekonomiky, takže ani v době hladovky nesmíme přestat nakupovat. Je třeba se zaměřit na „nepotraviny“, třeba cvičební nářadí, kola, koloběžky a jiné sportovní vybavení, jinými slovy čas dříve strávený žraním bychom měli prosportovat, a to až do úplného vysílení. A jelikož nikdo nechce, aby na chvíli trpěli újmou všichni ti velkouzenáři, velkopekaři a velkoslepičáři, je třeba nakupovat potraviny do zásoby, tedy připravit se na dobu, až hladovka pomine a přeživší se po splnění veškerých požadavků vrátí ke konzumaci.

27. listopadu se schyluje k jakési generální stávce, což by mohla být dobrá příležitost i pro vyhlášení hladovky. Nějaká ta demonstrace vládu nerozhodí, ale deset milionů hladovějících občanů? To musí pohnout i se Stanjurou.  Také to datum je takové symbolické: 7. listopad VŘSR (Velká říjnová socialistická revoluce), 17. listopad VLSR (Velká listopadová sametová revoluce) a 27. listopad VLPH (Velká listopadová protestní hladovka).  Ta by mohla být zahájena v rámci té symboliky výstřelem (pochopitelně slepým) z parníku Vyšehrad (místo té Aurory) od mostu Legií směrem ke Strakově akademii.