Co s tou Severní Koreou? Co takhle jednu, dvě atomovky?

To snad ne! To je přeci nehumánní! To je proti veškerým konvencím! To je zločin! Přeci nemůžeme ohrozit, natož zdecimovat nevinný severokorejský lid, který již desetiletí trpí pod svými diktátory. No jo, ale co jiného?

S těmi atomovkami jsem to asi přehnal, ale dejme tomu masivní útok nejadernými zbraněmi, raketami z ponorek a bitevních lodí, nálety strategických bombardérů a podobně. Tedy okamžitá likvidace veškerých vojenských stanovišť, ze které by mohla být ohroženy Jižní Korea, Japonsko a tichomořské ostrovy, neřkuli vzdálené cíle mezikontinentálních raket.

Nejsem žádný odborník na tuto problematiku, a tak nevím, jak komplikovaný by takový úder byl, ale předpokládám, že by byl možný. A je také logické, že tak masivní útok by si vyžádal velké ztráty na životech civilního obyvatelstva a ohromné národohospodářské škody. Na druhou stranu jeho vysoká intenzita by ochránila jiné životy jiných nevinných lidí v Jižní Koreji a ostatních ohrožených územích.

Fatální ohrožení výše uvedených oblastí také znemožňuje vedení nějaké konvenční války. Navíc pozemní operace proti více jak milionové severokorejské armádě je úplný nesmysl z mnoha ohledů. Kromě ohrožení okolních států, by bylo nemyslitelné obětovat možná statisíce vlastních vojáků a konečně i ztráty na civilním severokorejském obyvatelstvu by byly možná ještě větší, než při raketovém útoku a bombardování.

Zopakuji tak otázku z perexu: Co tedy jiného? Svolávání schůzí OSN a vydávání rezolucí k ničemu nevede, potravinová embarga neúčinkují, protože severokorejskému režimu nesejde na tom, že bude v zemi hladomor, ten tam není ničím neobvyklým. Diplomatická řešení selhávají, Kim Čong –un (nebo ti, které navenek reprezentuje) z toho má asi srandu.

K tomu všemu ještě všechno komplikuje problematický přístup Číny a Ruska, kterým sice na Severní Koreji asi moc nezáleží, ale v permanentních závodech o moc v oblasti se jim jakékoli aktivity ze strany USA a NATO nezamlouvají. Nevím, a nedokážu ani odhadnout, jak by na útok reagovaly, ale nepředpokládal bych, že by tím hrozilo nebezpečí nějakého globálního konfliktu.

Z výše uvedeného se tak dle mého názoru rýsují pouze dvě varianty. Pokračovat v dosavadních neúčinných diplomatických aktivitách, a nechat žít obyvatele Jižní Koreji, Japonska a jiných ohrožených zemí v permanentním strachu, kdy nějakému šílenci „rupne v bedně“, nebo totálním úderem zlikvidovat veškerou nebezpečnou techniku severokorejské armády.

Jak jsem se již zmínil, je druhé řešení velmi kontroverzní, ale je to také možná jen úhlem pohledu. Kdyby ta včera vystřelená severokorejská raketa nepřeletěla Japonsko a nespadla do moře, ale naopak byť jen s konvenční hlavicí vybuchla někde na Hokaidu, byl by náhle ten fokus jiný.   Je to možná velmi krutý příklad, ale Severní Korea v některých ohledech připomíná Japonsko ke konci 2. světové války, a kdyby jaderný útok na Nagasaki a Hirošimu proběhl o rok a půl dříve, ušetřil by patrně více životů, než si vyžádaly svržené bomby, které byly v roce 1945 jen poslední, a možná už zbytečnou ránou pro poraženou mocnost.

No, všechno je to jen teoretizování neodborníka, ale konečně nějaká bezpečnostní situace reálně je, a nějak ji ti odborníci budou muset řešit. Moc jim to nezávidím a už vůbec nezávidím těm, kdo jsou na dostřel.