Chceme národní stát!

Hlásají při každé příležitosti představitelé SPD, přestože to už na dálku smrdí poněkud zprofanovaným heslem: „ein Volk, ein Reich, ein Führer“. Vědí ti, které tyto myšlenky oslovují, co vše se dá za pojem „národní stát“ schovat?

Už poněkolikáté v krátké době jsem slyšel a četl požadavky, abychom setrvali v národním státě a zároveň s tím kritiku těch, kteří tomu prý brání. A zaznamenal jsem i jakýsi paušální souhlas lidu: „No jasně, chceme žít v národním státě; nechceme, aby nám sem někdo lezl a aby nás někdo řídil.“ Přivedlo mě to k určité pochybnosti, jestli jsme všichni jaksi stejně nakalibrováni, jestli všichni vědí, co říkají, a zda-li všichni vědí, s čím souhlasí, a co jsou ochotni obhajovat.

Nechceme-li (a myslím si, že to nechce téměř nikdo), aby se nám po republice potulovaly tisíce bezprizorních migrantů, a nechceme-li (a opět to asi nikdo nechce), aby každý náš krok řídil nějaký nadnárodní „Velký bratr“, tak to neznamená, že musíme bojovat za ideje národního státu. Zmíněné dva argumenty, které kdosi s pojmem „národní stát“ spojuje, by s tímto souvisely jen tehdy, pokud by nějaký cizí element změnil národní podstatu státu nebo by na základě nějaké nadnárodní struktury vlastní státy zanikaly. S termínem „národní stát" se setkáváme třeba v souvislosti s uspořádáním Evropy po 1. světové válce, s rozpadem multinárodních států, ale také v souvislosti s bojem některých národů za samostatnost. Je něco jiného rozbíjet stát z víceméně ekonomických pohnutek (vyspělé Katalánsko nebo sever Itálie oproti zbytku státu), a něco jiného je boj historického národa za nezávislost na svém historickém území proti útlaku státu, kterého je nedobrovolnou součástí (například Tibet a Čína)

Určitá komplikovanost pojmu „národní stát“ souvisí s komplikovaností pojmu národ. Pojďme to tedy trochu rozebrat: Řekneme-li slovo „stát“, každý si patrně představí zhruba totéž. Definovat by se dal jako určitá územní mocenská jednotka, určuje ho tedy území, jeho občané a nějaká státní moc. Bez těchto tří elementů ztrácí pojem „stát“ smysl. S národem je to výrazně složitější . V podstatě žádná z mnohých definic národa se nedá použít zcela univerzálně. Jedno etnikum, společný jazyk, dějiny, kultura, ale také v jiné rovině jedno občanství. Národem může být izolovaný kmen žijící pospolitě odpradávna na nějakém území, národem jsou Židé, kteří žili bez vlastního státu, jen se společnou vírou dva tisíce let rozptýleni po celém světě. Jedním národem se cítí být Američané v multietnickém, multinárodnostním, multináboženském a multikulturním státě, jenž má charakter státu jen něco málo přes dvě stě let.

Československá republika nevznikla v roce 1918 jako národní stát, přestože národní principy byly významnou pohnutkou pro její vznik a byla též velmi propagována myšlenka čechoslovakismu. Postupný rozpad Československa, způsobený příslušnými historickými procesy až do dnešní podoby České republiky, by stejně jako třeba v případě Jugoslávie mohl naznačovat, že národní stát je právě tím stabilním prvkem. Pevné jsou však i multinárodnostní státy vzniklé na cizím území, jako jsou zmíně USA, ale třeba i Kanada, Brazílie či Austrálie. Stabilní jsou ale i vícenárodní státy, ve kterých došlo k nějakému trvalému konsenzu, jako je na příklad Švýcarsko. V Evropě prakticky neexistuje stát, ve kterém by nežily větší či menší národnostní menšiny. Většinou nijak rozkladně nepůsobí, ale jsou i případy, kdy je patrná tendence se oddělovat, a to i přesto, že ono společenství donedávna působilo dojmem jediného národa. Dobrým příkladem může být Katalánsko, které bylo sice historicky součásti Aragonského království, ale takových království byly v průběhu dějin v Evropě desítky, možní stovky.

V těchto případech se teorie národního státu stává destrukční, protože za národ se může začít považovat prakticky jakákoli komunita, která si proto najde nějaké historické, stejně jako aktuální argumenty. Pro příklad není třeba chodit daleko: V roce 2016 vyšla Deklarace moravského národa. Nijak negativně bych to nehodnotil, pokud by to zůstalo v jakési „folklórní rovině“, to ale není tento příklad. Stačí  nějaký schopný manipulátor a je tu náhle požadavek: což takhle pro Moravu autonomii? Následně se s chutí k požadavku autonomie přidají Slezané, potom třeba Laši. Časem se ozvou Doudlebové a Lučané. Nakonec se o svá práva začneme bít i my, pojizerští patrioti. Trochu to zlehčuji, ale nepovažuji ani rozdělení Československa za přirozený proces, ale za proces, který někdo cíleně vyvolal.

Na základě výše uvedeného mi nepřijde moudré se myšlenkou národního státu ohánět tehdy, chceme-li kritizovat dílčí kroky Evropské komise či v případě, že jsme svědky excesů nějakých cizinců. To jsou případy, které s podstatou národního státu nikterak nesouvisí. Pokud se k tomu někdo uchýlí, je za tím, řekl bych, vždy skryta nějaká špatnost, něčí kalkul, že vzbuzením jakýchsi rádoby národních vlasteneckých emocí prosadí svoje zájmy a ambice. „Ein Volk, ein Reich, ein Führer“, křičel kdysi ten pán s knírkem. Mluvil také o krvi a o rase, o historických územních nárocích, ale asi hodně myslel na to „ein Führer“, stejně jako aktuálně dnešní vůdci. Logickým pokračováním tehdy bylo to, že ti, co nepatří k onomu vyvolenému národu ani do onoho regionu říše, nejsou tak dobří, pak že nejsou vůbec dobří, posléze že by bylo nejlépe je někam vystěhovat a tak dále...

Nechci strašit historii, ale jediným smyslem studia a připomínání si historie je její aplikace na současnost, potažmo budoucnost. Když čtu nebo sleduji něco z pohnuté epochy 19. a 20. století, občas mě zamrazí. Řada budoucích katastrof a hrůz začínala stejně nevinnými projevy, jako jsou dnešní emotivní vystoupení některých politiků, ve kterých jsou obsaženy prvky nenávisti k etnikům, národům a náboženstvím, a také požadavky na „očištění“ státu a národa. Velmi dobře se tyto projevy dají schovat za „ušlechtilou“ myšlenku národního státu.

https://www.spd.cz/novinky/3909-radim-fiala-bohuzel-tu-vidime-dalsi-vyrazne-poslapani-suverenity-ceske-republiky-prichazejici-z-bruselu-a-moznost-jak-trestat-clenske-staty-a-jejich-obcany-za-neposlusnost?type=join&title=P%C5%99idejte+se+k+n%C3%A1m&sm=1&do=openModal

http://www.moravskynarod.cz/deklarace/

https://cs.wikipedia.org/wiki/N%C3%A1rodn%C3%AD_st%C3%A1t

https://www.youtube.com/watch?v=2WcGOgvwUFs