Arachnofobie

Napadlo mě toto téma při nějaké diskusi nad vhodností používaných termínů. A cílem tohoto článku je, mimo jiné, osvětlit pojem fobie a tím předejít některým zbytečným nedorozuměním.

Fobie obecně je definována jako chorobný a iracionální strach z věcí, zvířat, lidí, situací a podobně. Vzniká často v dětství jako následek úleku, stresu a neřešených nebo ještě podporovaných stavů strachu a úzkosti. V dospělosti vzniká jako následek silných traumat nebo intenzivního cizího vlivu.

Hezkým příkladem je arachnofobie – strach z pavouků. Ten má asi do jisté míry kořeny vrozené podobně jako strach s hadů (ofidiofobie). Dělaly se v tomto směru experimenty s lidoopy, kteří nemohli mít nikdy s hadem nebo pavoukem kontakt, přesto z nich měli panický strach. Větší měrou se však na arachnofobii podepisují rodiče a blízcí dítěte, kteří buď příslušnou (nebo podobnou) fobii mají, případně reagují tak, jako by ji měli a také obecně společnost, která prezentuje pavouky, brouky, hady a podobně za cosi ošklivého a nebezpečného. Prezentování „fobií“ podléhá dokonce i určitému módnímu vlivu. V určitém prostředí a určité době se u holčičky slušelo při spatření myši zařvat. Dnes je trend spíše obrácený, dámy se fotí s hady kolem krku a holčičky nosí laboratorní potkany pod mikinou a chovají doma sklípkany. Osobně tento trend kvituji. Strach z pavouků není tak docela iracionální, nicméně arachnofobií trpí často lidé z oblastí, kde se žádní životu a zdraví nebezpeční pavouci nevyskytují.

Člověk trpící pravou fobií je tedy oběť a nemá smysl mu jeho fobii mít za zlou, tím spíše, že si lidé její iracionálnost uvědomují, ale nemohou si pomoci.Vinit je možné jen ty, kteří mu fobii způsobili, respektive ty, kteří mu nedokázali včas vysvětlit její neopodstatněnost.Stává se také, jak už bylo zmíněno,  že fobie v nějakém společenském klimatu vyjadřuje odpor k někomu, kdo je společností nebo určitou komunitou označován za nebezpečného, odporného či nečistého. To je příklad různých sociálních, rasových a náboženských fobií, které většinou v pravém smyslu žádnými fobiemi nejsou. Taková stanoviska a způsoby chování jsou spíše projevem předsudků a uměle živené nenávisti

Zbavit někoho arachnofobie je těžké, racionální argumenty nefungují. Zbavit se sociálních, náboženských a rasových předsudků je snazší. Je to otázka chtění a rozumu. A když si přeci jenom řeknete, že cítíte k někomu nebo k něčemu odpor hraničící s fobií, zkuste  lépe poznat podstatu věci a vzpomeňte si na pavouky. Tarantule a černé vdovy žijí daleko od nás, jen občas nějaká přicestuje se zbožím, společnost našich a k nám zavlečených pavouků nemusíme vyhledávat, mohou nás i někteří při neodborné manipulaci i kousnout, ale neumírá se na to.