Je to, jako by jste hodnotil život a režim Sovětského svazu podle Fučíkovy knihy "O zemi, kde zítra znamená již včera".

Patrně jste se spletl a omylem tento komentář napsal mně místo panu Kulhavému pod jeho článek o knize pana Kurase. Ta má skutečně svou vypovídající hodnotou hodně společného s vámi uvedený škvárem. To o čem píši já, je kniha jednoho největších soudobých znalců historie Blízkého východu. Když si ji přečtete, snadno poznáte, že je přísně neutrální, což se o díle pana Fučíka ani Kurase rozhodně říci nedá.

Je směšné, co zde předvádí paní Oukla, pan Mašek a i Vy p. Turnere. Když historie, tak se na ni podívejme, Jak se ocitli muslimové v jedné třetině Francie a na druhé straně u hranic Indie?!! Známý argument křižáckých výprav je po těm stamiliónech mrtvol a otroků trapný. Navíc byly vyvolány islámskou rozpínavostí, tedy obranný počin.

Zlatý věk? Nebýt desítek učenců z východu, žádný by se nekonal.

V Koránu se dá najít vše, ale islám je více ideologie než náboženství. To je strkáno dopředu, když je ještě muslimů málo. Důkazem je dnešní Západ; demokratické principy už nevoní a otevřeně se hlásá změna zákonů.

Integrace? Nemožné, islám je v Evropě cizorodý prvek.

Poukazování na křesťany na jejich špatné skutky je také obehrané; ti konali zcela jasně proti liteře Písma, kdežto muslimové pro svá zvěrstva najdou návod přímo v Koránu. Stačí být na Boží stezce a vše je omluveno.

V Koránu se dvakrát zmiňuje, že byl lidem seslán ARABSKÝ Korán. Měl tam i zůstat a necpát se tam, kde ho nechtějí!

Mezi námi je, pane Kulhavý, ten rozdíl, že já nabádám k tomu, aby se lidé dříve než začnou dělat nějaké soudy a závěry seznámili s relavantními informacem, a pokud to nejde, tak je brali trochu z nadsázkou a nadhledem. Vy činíte opak, vyzýváte čtenáře k následování svých pudů a emocí s použití zkratkovitých, tendenčních a paušalizujících hesel. To je metoda "ulice",ale i nevzdělaní a neinformovaní lidé mají šanci si svůj pohled odlehčit a nebo i začít s určitým studiem. To mohu konečně doporučit každému, vás nevyjímaje.

Islám měl v historii pár světlejších chvilek, ale ty byly spíš důsledkem odklonu od kořenů, a vzaly rychle za své, když se k nim zase vrátil... v minulých staletích nebyly s islámem problémy, protože byl v područí - islám rozumí síle, a ví, kdy se přikrčit...

Myslím, že už brzy zjistíme, jak moc se pan Kuras mýlí či nemýlí - leckde už se jeho varování potvrzují...

...myslím, že je rozumnější v krizové situaci brát vážně varování vycházející z aktuální situace, i když vám to připadá jako její zneužití, než se řídit akademickým dílem, které v dané chvíli žádný problém neřeší, ale zato pěkně ze široka a fundovaně... to je jako při požáru místo hašení diskutovat o tom, jak důležité bylo ovládnutí ohně pro rozvoj lidské civilizace...

Víte, knihy neřeší žádné problémy. Z knih můžete získat seriozní ověřené informace, žvásty nebo cokoli mezi tím. Máte-li pocit, že je jistější místo oněch akademických, ověřených a striktně neutrálních informací konzumovat polopravdy a spekulace, těžko vám v tom může někdo bránit. Samozřejmě, že se různé černé prognózy naplnit mohou ať už k nim byly použity informace jakékoli. Osobně si myslím, že nenávistnými postoji, které všemožně živíme, můžeme k naplnění těch černých scénářů jen přispět

Vyjádření, že "v minulých staletích nebyly s islámem problémy", se dá z pozice druhé strany vyjádřit, že nebyly (nebo byly) problémy s křesťanstvím nebo s Evropany.

Ty "chvilky" se těžko objektivně hodnotí, protože se běžně v historii vymezuje jedna kultura proti jiné, jedno náboženství proti druhému, ale spatřujeme-li dnešní islámském svět jako barbarský, stejně tak se mohly v první polovině druhého tisíciletí islámské kultury hledět na "barbarskou Evropu" a i křesťanství bylo třeba v počátcích křížových výprav daleko militantnější a nesnášenlivější než islám.

To má pochopitelně pro dnešní dobu pramalý význam, je to jen argument proti názorům, že islám je nějaké třináct set let trvající zlo.

Aby nedošlo k nedorozumění, vůbec nebagatelizuji problémy dnešního muslimského světa (už jen proto, že ho docela znám) ani negativní roli islámu, tím méně radikalizující se evropské muslimy, a stejně jako asi nikdo jiný netuším, jaké jsou způsoby řešení, ale jsem přesvědčen, že paušální kritika víry a její srovnávání s fašismem a podobně rozhodně ničemu nepřispěje. Jak už jsem zde psal, od islámu se nemůžeme odpoutat, je to víra desítek milionů Evropanů a žijeme v globalizovaném světě a říkat někomu s kým se chtěj - nechtěj budu muset nějak srovnat, že je "fašoun", protože se jiní vyznavači této víry tak chovají, je přinejmenším nerozumné.

".. několik staletí BYL islámský svět daleko kultivovanější a vzdělanější než svět křesťanský" je velmi, a jeste jednou velmi, vystizny text. Zvlaste to 'BYL'.

Samozřejmě, že BYL. Tvrdit, že tomu je tak stále, je naprostý nesmysl. Ale podstatou toho argumentu je skutečnost, že meritum věci není v náboženství, ale ve společnosti, která ho používá nebo zneužívá. V rámci jedné víra můžete provozovat charitu i páchat bestiální zločiny. To platí pro islám stejně jako pro křesťanství. To je vidět na příkladu, že třeba iráčtí křesťané jsou stejní lidé, jako iráčtí muslimové, protože žijí ve stejné společnosti. Jediným rozdílem jsou jejich náboženské rituály a naopak, západoevropský křesťan se docela zásadně liší od jihoamerického nebo středoafrického.

".. několik staletí BYL islámský svět daleko kultivovanější a vzdělanější než svět křesťanský"

je velmi, a jeste jednou velmi, vystizny text. Hlavne to 'BYL'.

Pokud budou mít současní muslimové a muslimky stejné možnosti a šance jako jejich evropští vrstevníci, tak zase bude, což Západ zcela jistě nechce a nepotřebuje konkurenci. Mnohým také brání nedostatek financí a špatné sociální nebo politické a bezpečnostní podmínky.

Země Zálivu velmi podporují vědu, dnešní generace muslimů, chce studovat a být svobodná, ale na druhou stranu cítí mnohem větší zodpovědnost a soudržnost s rodinou. Vidím to na dcerách mé švagrové v Emirátech, které jsou na vysoké mezi nejúspěšnějšími studentkami a dobře ví, co chtějí dál. Jedna už řídí auto a druhá studuje 300 km od domova. Jejich sestřenice dělá doktorát ve Švýcarsku. Jeden ze synovců se dostal po skončení Univerzity také do Emirátů a pracuje jako správce IT, ale bohužel nemá inženýra, ke kterému na rozdíl od nás je třeba ještě další rok studia a v Emirátech nemá na to peníze, protože se to tam platí a jeho prioritou je poslat něco domů do Sýrie rodičům a sourozencům, kteří tam zůstali. Myslím, že takto většina evropských mladých lidí vůbec neuvažuje. A to je jen pár příbuzných. Ale když zde arab. doktorovi řekne šéf, že u něj atestaci neudělá, protože je Palestinec, tak asi to není adekvátní přístup, jak chtít pak po těchto lidech akceptovat naše kulturně civilizační hodnoty.

Stjejně jako když se důchodkyně za mými zády pravidelně baví o tom, že jsem teroristka, příživnice, která žije na dávkách, roznáší choroby, nosí na sobě hadry atd. Zatímco my pracujeme i o víkendech a náš život se točí jen kolem výchovy a vzdělání našich dětí.

V Sýrii je situace katastrofální, ale stejně moje další švagrová investují do vzdělání svých dcer a platí soukromou školu. Pokud se holky nedostanou do zahraničí, tak žádné pořádné vzdělání mít nebudou, protože stav syrského školství je děs a budou stejně muset zůstat doma a vdát se, protože není práce. A s naší pomocí by to také nešlo, i když švagrová učí a její manžel má obchod, ale tam zrovna padají bomby, takže nic stejně nevydělá.

To, že kniha nepostihuje vývoj v islámských zemích za posledních cca 30 roků, je dost velký nedostatek a je otázkou, zda může sloužit pro pochopení aktuálních problémů.

Je to asi srovnatelné, jako bychom v r. 1937, pro pochopení rozšiřování fašismu a nacismu chtěli použít knihu z r. 1905 o socialistických hnutích z počátku 20. století. Samozřejmě kniha může sloužit pro pochopení historických souvislostí, ale pro současné objektivní pochopení střetu islámu s ostatním světem jí asi chybí zhodnocení posledního teroristického období tj. Al-Kajda, Boko Haram, Hizballáh, Hamás, ISIL atd.

To byste musel autora vykopat z hrobu, aby ten "nedostatek odstranil". Nicméně, a v textu jsem to zmiňoval, k pochopení posledních dvaceti let a současnosti je jistě velmi prospěšné studium obecné historie arabského světa a islámu a zvláště pak události poválečné. Je však pravdou, že vliv na současnost měl i rozpad sovětského impéria, a to bohužel kniha již nepostihuje. K tomu doporučuji již zde zmíněné Dějiny islámského světa ve 20.stol. od Reinharda Schulze.

Nebál bych se islámu, kdybych věděl, že chtěji býtjedněmi z nás, ale jak jsou známé případy z celé Evropy, oni k nách přicházejís tím, že nechtějí být jedněmi z nás, nechtějí sdílet naši kulturu,chtějí naši kulturu změnit do té míry, že Evropa už nebude Evropou. Ti, kdodnes přicházejí na evropský kontinent, nemají pocit sounáležitosti se zdejšímkulturním dědictvím ani ho mít nechtějí. Přinášejí s sebou kulturu, jež ses jejich kulturou nutně dostaneme do konfliktu. Arabští běženci, neutíkajípřed bídou, jak se mylně domnívají mnozí Evropané . Alžírsko,Libye, Irák nejsou žádné chudé země. Mohly by být nebo už byly značně bohatéz prodeje ropy, která jen tak tryská z půdy. Proč tedy většinaz těchto států patří k tzv. propadlým? Proč je život tam zničen až nadřeň – pouze a jedině proto, že tam vládne arabská společenská kultura. A nynípřicházejí do Evropy a přinášejí s sebou tutéž kulturu, jež zničila jejichvlast. Toho se já osobně bojím a podle všeho nejsem sám.

Možná jste si toho, pane Kindle, nevšiml, ale ta kniha, ani můj komentář se nezabývá migrační krizí ani postoji k ní. Zabývá se tím, že arabský svět i islám jsou součástí tohoto světa a jsou i součástí Evropy a budou i nadále.Představa že se od toho nějak můžeme distancovat je naivní. Evropa bude muset s islámským světem nějak koexistovat. Dovoluji si tvrdit, že nám nic jiného nezbývá. Čím lépe ho budeme chápat, tím to bude snazší.

Abych se vrátil k tomu, co jste psal, nic z toho neznamená, že máme nechat běhat po Evropě miliony různých migrantů. To je ovšem čistě "technický problém", který má zase jenom "technická řešení". Ta zatím však poněkud selhávají.

Díky za doporučení knihy. Příležitostně si ji přečtu. Ale není to téma, kterým bych se chtěl zabývat důkladněji, takže musím číst přednostně knihy s tématy, která mě "živí". To se ale může brzy změnit, že?

je to, myslím, dobrá kniha, která se dá použít i jako encyklopedie. Jak už jsem zde psal, čím častěji do ní nahlížím, tím více si uvědomuji, jak jsem v této oblasti málo vzdělaný (což není zas taková katastrofa, to jsem ledasčem), a jak jsou nevzdělaní autoři na toto téma píšící (to už je větší problém). Vzhledem k tomu, co se chystá studovat moje nevlastní dcera, je to pro mě vlastně povinná četba.

Víte, me v podstatě ani dějiny arabského světa nezajímají. Žiji spokojeně v systému demokratického světa postaveného na křesťanských základech a díky tomu tady poslední roky nebyly sebevražedné atentáty ani kamenovani žen či vraždy ze cti. Nevidím sebemenší důvod , proč na tom neco měnit a implantovat islám do Evropy , kde ho občane odmítají.

Takže ať si arabsky svět zůstane spokojeně u sebe doma a Evropa ať zůstane dal oázou klidu a bezpečnosti . Uz si to konečně po dvou světových válkách a studené válce okupantů z Ruska zaslouzime.

Nic vás pane, Stuchlíku, nenutí studovat cizí kulturu a dějiny. Toto téma je však natolik frekventované, že bez jeho znalosti nelze posoudit objektivitu té záplavy informací. Možná vám to nevadí, mně ano.

Sám tady jmenujete nějaké negativní stránky islámského světa, nabízí se otázka: co o tom víte?

Navíc vás mohu ujistit, že v se v dnešním globalizovaném světě od islámského světa nijak odtrhnout nelze. Nejen že v Evropě žijí desítky milionů muslimů, kteří tu budou žít i dále, že v muslimském světě Evropané pracují, baví se a obchodují s ním, ale aktuální "konflikt civilizací" se bude muset někdy nějak vyřešit. A ten někdo, kdo to bude řešit, bude muset toho druhého trochu znát.

Souhlasím velmi dobrá kniha. Doporučuji také Dějiny islámského světa ve 20.stol. od Reinharda Schulze. Zajímavá je i starší kniha dalšího Edwarda Saida: Orientalismus: západní koncepce Orientu.

V arabském světě je velmi uznávaným a respektovaným současným historikem a islámským odborníkem Egypťan Dr. Muhammad Imara, ale jeho knihy zatím zůstávají západními překladateli přehlíženy. Výraznou a uznávanou osobností je také Azmi Bishara nebo nedávno zemřelý Mohamed Heikal. To jsou jen jména, co mě hned napadla. Jinak jsou jich desítky. Možná by stálo za to se zajímat, jak oni vnímají své problémy, co si myslí o současném dění a kde oni vidí řešení a možná i to, jak vnímají svou roli a jak vnímají roli Západu a ne jen přinášet Černou kroniku a názory několika fanatických šílenců. Určitě není dobré si myslet, že Západ je nadřazený a jen on má patent na rozume a nemusí se zajímat o názory ostatních nebo jimi pohrdat, protože se mu nehodí.

Naslouchat a rozumět druhé straně je jedním z předpokladů k dialogu a k řešení vzájemných problémů i ke konstruktivní kritice.

Reinharda Schulze znám, arabské autory ne (neovládám arabštinu) Jinak nemohu než souhlasit. Je sice poněkud nepopulární kázat v dnešní době osvětu, snahu o pochopení a dialog, ale jiná budoucnost Evropu ani svět nečeká, takže čím dříve , tím lépe. Děkuji za komentář.