A už je tu zase to naše tradiční velikonoční týrání a ponižování žen

Docela by mě zajímalo, kolik lidí, žen i mužů, si opravdu myslí, že ty naše tradice při pomlázce jsou vlastně jen skrytým násilím páchaným na ženách a dívkách?

Kdo si myslí, že výsledkem těchto tradic jsou často pocity ponížení a traumata? Nikdy jsem se totiž osobně nesetkal s nikým, kdo by takový názor vyjadřoval. Pochopitelně nemám na mysli případy ne nepodobné různým podobám násilí, jejichž podstata nemá nic společného s lidovými obyčeji, ale je projevem zvrácené touhy někomu ublížit a někoho ponížit. Kladu si otázku, komu ve společnosti ten „šmigrust“ skutečně vadí? Za mého mládí byly u nás na vsi dotčené, frustrované a dost možná i nešťastné ty dívky, které nikdo vyšlehat nepřišel.

No, nechme to být, odpovědí na vyřčené otázky se stejně asi nedočkám, nicméně bych rád věděl, jestli oněm bojovníkům za práva žen, rovný přístup a důstojnost nevadí ony televizní reality show, ve kterých se třeba skupina „barbín“ rve o přízeň jednoho „nadsamce“. Mě to přijde trapné, nedůstojné a ponižující i jako pasivně přihlížejícímu muži, být ženou vyletím z kůže. Nejsem žádný puritán a pohled na vnadnou ženu, oděnou či neoděnou je mému oku libý, nicméně všude možně v médií prezentovaný ideál ženské krásy mnohdy ještě virtuálně upravený nemusí být normálním dívkám a ženám úplně pochuti. Mohou to cítit jako degradaci ženy na nějakou dokonalou věc, a to podle norem, které nemusí korespondovat ani s vkusem obecným, natož pak individuálním. Konečně „krása“ je pojem velmi subjektivní a také velmi komplexní a rozhodně není synonymem slova „dokonalý“, jakkoli je velmi subjektivní i ta dokonalost.

Sebevědomá dospělá žena se s výše uvedeným dokáže jistě bez problémů srovnat, otázkou je, dokáže-li to patnáctiletá dívka, která neměří 180 cm, nemá a nebude mít „90-60-90“ a kukuč barbíny. Ne, vskutku nejsem zastáncem nějakého násilného přestavování estetických norem, jen mi přijde, že je virtuální prostor přesycen onou honbou za fyzickou dokonalostí a věčnou mladostí, což může být pro mnohé trochu frustrující. Konečně to je i dle psychologů jeden z mála negativních aspektů pornografie, která nedospělým konzumentům předkládá mnohé, co mohou vnímat jako normu, aniž by to v reálném světě norma byla, což může vést u dětí obojího pohlaví ke komplexům, stejně jako k nemístným požadavkům.

Aby bylo jasno, nevolám po žádné restrikci ani po jakémkoli zásahu do svobody vyjádření se a také jsem přesvědčen, že si každý v mezích zákona může natáčet a prezentovat, co se mu zlíbí. Jeno mě stále udivuje ono pokrytectví, v jehož rámci se na jedné straně vyvolává pocit jakéhosi společenského problému a na straně druhé se před možnými problémy oči zavírají.