Moderní KSČM podle Jana Švejnara aneb sbohem soukromé vlastnictví

Tak nám to pan Švejnar pěkně ukázal. Přerodil se ekonom, co žil roky v Américe, v politika. Takový přerod po česku. A že když komunisti odsoudí svoji minulost, tak prý s nimi bude jednat, jako s každou jinou politickou stranou. Panu Švejnarovi se asi idea býti prezidentem náramně zalíbila a snaží se co může…

Zajímalo by mne, čeho všeho se ještě dočkáme. A čím nás stávající pan president a jeho vyzyvatel překvapí. Co se jim teď asi honí hlavou. Oba slibují, že když se komunisti distancují od zřízení strany před osumdesátým devátým, tak že je budou brát jako ostatní politické strany. Oba tvrdí, že je třeba z tak silnou stranou jednat. A tak přemýšlím, co jim pánové v těch zákulisních diskuzích budou slibovat. Honsík, u kterého už od úterka trávím vánoční svátky, říká, že nám tu pan Švejnar nejdřív zreformuje KSČM a když je pak dosadí do vlády, tak si odjede do Mičigénu a nás tu s nimi nechá. Jenže my už jsme je tu pane Švejnare měli, mi už je tu nechceme. Zreformované, nezreformované. Bolševiky připravené na jakýkoliv spůsob jíst nebudeme. Ještě aby nám to všechno zase pěkně zestátnili, zebrali Béďovi peníze, co dostal k vyrovnání za traktor, co mu s ním tenkrát po šedesátém osmém odjeli z venkova do družstva, zrušili pensijní připojišťovny a zakázali nám cestovat. To už bych se pak ani za dcérou Jarkou do Amériky nepodíval. Nazhledanou!