Otevřený dopis Karlu Gottovi

Vážený pane Karle. Tímto dopisem vám nemíním pochlebovat co se vašeho zpěvu týče, protože to je dar, což vy sám dobře víte. Co se ale darem nedává je charakter...

fot: of. stránky autora

Nikdy jste nezpychl, nikdy jste se nedal koupit, nikdy jste neopustil svoji zemi. Doma jste zpíval jen česky a nikdy to nebyly plytké texty. Lidé vás právem milují. Jste hodnota pevně zakotvená v této zemi, proto jsou na vás všichni krátcí, včetně bulváru. Takže váš vztyčený ukazovák byl na místě. Jen národ určuje, kdo bude jeho miláčkem! A vyznamenání, která dostáváte na Hradě,jen potvrzují tezi, že nikoliv hora chodí Mohamedovi, ale naopak všichni Mohamedáni chodí k hoře. A proto tento můj pozdrav:
Jsi pro mne Fanfan Tulipan
jsi snů mých lehký van
jsi touha nikdy nesplněná
jsi rána v slunci ponořená
jsi úsměv obyčejných dní
jsi pozdrav něhy nevšední
jsi radost ničím nezkalená
jsi inspirace moje ustálená
jsi prostě prima kluk
a já jsem jenom žena.
Jsem trpká jako první pohár vína
jsem taková a přece stále jiná
jsem tvrdá jako kámen dlažby
jsem křehká jako lístek na zem spadlý
jsem divoká, jak kůň se vzpínající  
jsem zamlklá a tiše snící
jsem dítě a přece žena
jsem závrať z hlubin vynořená
jsem kapka jedu v krvi jiné
a proto ruce proti tobě zvedám
já,lásko moje pro tebe nic nemám
jen bolest z touhy nesplněné...

Autor: Stanislava Trpkošová | úterý 26.1.2010 11:02 | karma článku: 16,62 | přečteno: 1583x