To je taková krása všechno...Marku:)

Díky!

Ano, přikloněním se k levicovému sociálnímu až socialistickému inženýrství ztrácíme jednu svobodu za druhou. Horší ještě je, že tím i ztrácíme osobní odpovědnost! Vidíme to i v současné politice! Se vzkříšeným Ježíšem se vraťme ke svobodným, přirozeným vztahům!

̈Marku, že i v klášteře žijí lotři mě uspokojilo

Horste, mě to to přímo uklidnilo! Aspoň se nebudu muset stydět, až tam někdy nakouknu

Přeji krásné velikonoce Marku. Šťavnatě zelené, jako ta Vaše první fotka.

Moc děkuji, Dano!

Také Vám a Vašim blízkým krásné Velikonoce!

Překrásné, opravdu. Osobně vnímám vyvedení z Egypta jako cestu od hmoty k duchu, kdy člověk často může upadnout a "reptat", ale cesta zpět nevede. Povedlo se Vám to moc! Díky

Dík, Pane Pavlíčku. Krásně píšete o tom reptání a o tom, že beztak není cesty zpět. To Vaše téma o překonávání ega je úchvatné. Lidské ego vede k upoutanosti na peníze, požitky, zážitky, vlastnění věcí, nebo dokonce k závislosti na moci, na uspokojujícím pocitu z ovládání jiných lidí, atd.

Například takzvaná "zážitková turistika" devastuje a znesvěcuje ta nejkrásnější a nejtajemnější místa naší planety... Maminka mi kdysi dávno při nějakém výletu do přírody řekla, že samotný zážitek (byť by to byl zážitek krásy stvořeného světa anebo dobrodružství na túře v horách) člověka neudělá lepším a že na zážitcích nelze vystavět život. Byl jsem mladý a hloupý, trochu jsem se v té chvíli uvnitř bouřil, ale přemýšlel jsem o tom a vnímal jsem, že měla pravdu. Často si na ta její slova vzpomenu. A připomínat si je musím stále.

Ale abych se vrátil k tomu egu: Slyšel jsem, že je to právě sobectví, co brání člověku, aby se otevřel, naučil se vidět a slyšet...

No konečně. . . .Už vyjela. . . . Krása, toto je nekrásnější období roku. . .Velká karma Maestro.

Krasne a hluboke, dekuji

Honzo, už jsem to psal níže, že "prázdná nádoba více duní" A když je ta nádoba hluboká, duní ještě víc

Zdravím, přeji krásné sváteční dny

Zelený čtvrtek. Zvony odletěly do Říma. Vrkači jsou v karanténě. Tak už je to jenom na vás, Marku. Dík za překrásnou podívanou a pěkný text.

Josefe, občas "vrkám" i ze střechy, když vykouknu na svět z vikýře. Ptactvo nebeské na vrkání docela slyší a občas některý exemplář přilétne podívat se na toho exota s foťákem

Na kluky, hrkače, budu malinko číhat, zda se aspoň nějaký objeví

Marku, dík za celý Váš karanténní deník. Je to krásné a duchovně bohaté dílo.

Děkuji moc, Jiří, jakási snaha je, "prázdná nádoba víc duní"

Sbírám každý den inspirace a podněty, někdy je to slabší, jindy se trošičku něco objeví. Mezitím probíhají příběhy, občas i dramatické, o nichž psát nemohu, protože je to u dosti blízkých lidí... Když tak je zmiňuji jen obecně s co nejméně detaily, protože nejde o to krmit zvědavost. spíše o to, jestli ty příběhy mají v sobě cosi obecně platného.

Rád posílám velikonoční přání v tom smyslu, ať jsou letošní svátky takové jako nikdy předtím. Což má dva významy. Jeden humorný a druhý vážně myšlený.

Na Zelene' Stvrtek, Velke' Patek a Bilo' Sobotu chodivali hrkaci. (zvone pre' vodletele do Rima) Nekeri meli hrkacku rucni, nekeri tragcovo'. Skoncilo to hrkani na Bilo' Sobotu vecer, po msi svate, po Vzkriseni. Este chodijo' pane Trizuljaku?

Pane Lanciku, o nás chodijó věrně a pravidelně každý rok, z minulých let určitě mám i pár fotografií. A tak očekávám, že se jich možná pár vynoří i letos, pěkně s rouškami, pod dohledem starších. A s patřičnými rozestupy. Kdyby se objevili zkusím nafotit...