V hospodě s Hospodinem a jak to souvisí s betlémskou maštalí

Dle zpráv v evangeliích se Ježíš narodil v chlévě. Není nic, ani maštal, ani jesličky se slámou pro dobytek, co by znesvětilo Božího syna, ale naopak: On svojí přítomností posvěcuje prostředí, kde se nalézá.

...

- První, jimž andělé za betlémské noci zvěstovali událost Narození, byli obyčejní pastýři, podle tehdejších měřítek „cháska“, spodina. Když navštívili místo Ježíšova narození, tak ho zcela určitě neznesvětili tím, čím ze společenského hlediska byli. Pastýři svojí radostí a úctou přispěli k posvátnosti dané chvíle.

- Mudrci z Východu zamířili nejdříve do královského paláce, aby se ptali, kde se narodil nový král. A ouha! Tam to nebylo. Obrazy z nejrůznějších dob ukazují scény, jak se mudrci (v pozdější tradici králové) klanějí narozenému dítěti v betlémské maštali. Dané, údajně málo vznešené prostředí v ničem neumenšilo jejich bytí, ani vědomosti, či moudrost. Spíše naopak: oni jakoby tím ještě víc vyrostli.

- Ježíš, Maria a Josef byli kromě jiného též uprchlíky, migranty. Byli nuceni žít nějakou dobu v exilu, v Egyptě. (Považte, s jakým opovržením dnes mluví o migrantech jistá část našich spoluobčanů).

- Jan Křtitel nenosil pozlacené roucho. Žil na poušti oděný do velbloudí kůže a pojídal kobylky.

- Ježíš ve svém mládí pracoval jako tesař a Nazaret byl místem příslovečně nevalné pověsti: odtamtud prý nemohlo vzejít nic dobrého.

- Při svém veřejném působení se Ježíš pravidelně stýkal s osobami společensky opovrhovanými. Vyhledával outsidery, zatímco ti správní, rituálně čistí, mu spílali, že „jí a pije s celníky a hříšníky a kamarádí s nevěstkami“. Lidé, kteří se shromáždili když Ježíš kázal, ani neměli co jíst (viz zázrak rozmnožení chlebů). Rodina slavící svatbu v Káni Galilejské neměla dost vína pro svatební hosty, což byla dle tehdejších měřítek neodpustitelná hanba.

- Navíc takový strašný skandál: něco tak nízkého a neposvátného jako slina smíchaná s blátem uzdravuje slepce: dokonce prý nějakého, co se
„v hříších narodil a v hříších zemře“.

A taky šel Ježíš do domu římského setníka - pohanského okupanta!
Samý skandál a pohoršení, žejo...

Domnívám se, že ekumenická bohoslužba na Břevnově, pod názvem „S Hospodinem v hospodě“, byla v pořádku. Naprosto v logice evangelních příběhů.

Žádný, byť skvěle vypilovaný předpis provádění náboženských rituálů nesmí stát nad lidskou blízkostí, nad živou, vroucí ochotou porozumět. Milosrdenství stojí tisíckrát výš, než jakýkoliv procedurální, obřadný předpis. Předpisy slouží životu, ne život předpisům.
Což v žádném případě není výzva k anarchii. Je jisté, že věci mají mít svůj harmonický řád. Kdybychom však z harmonie vykopli její podstatnou složku, jíž je milosrdenství, bude ze všeho vojenský marš. Ocitli bychom se, obrazně řečeno, v pozici krále, který by nechal popravit služebníka nesoucího královskou číši za to, že zakopl a rozlil pár kapek vína.

Například v umění je krása vždy také v něčem tajemná a nevypočitatelná, přirozeně obsahuje lidské chyby. Díla příliš dokonalá, například příliš dokonale symetrická, působí mrtvě, chladně. Lidská tvář je krásná tím, že má celou řadu nedokonalostí a jemných asymetrií.

...