V Číně bodó svobodny volbe - Deník z karanténe, deň sednácté

Kdež ož je teho bláznivýho apríla, tož měl stréc Francin pěkné sen. Zjevil se mo takové ten chechtající se klosté stréc vseďa, celé ze zlata a prozradil mo, že Tibet bode svobodné a že v Číně bodó svobodny volbe.

Čínská vrchnosť se pré omlóvá svymo ledo aji celymo světo za to strašnó lapálejo s bacilem. Šecke odškodní, vrátí svobodo Tibeto a ozná plnó suverenito Tajváno. Vehlásí všeledovó svobodnó dišputácijo o tym, jak ten elent vepokl a kdo za to muže. A nachešče svobodny demokraticky volbe. Kdež demográcija, tak demográcija. A pořádná! 
Pré i kumonistická partija celý Číne bode zatrackaně kontrólovat, abe to bela demográcija jak řemeň.
.... 

...

...

Ráno ovařela Eliška Francinovi bíló kávo - cikorko s mlikem a přenesla mo rohléke. A pré bode pict bochte s trnkama, gdež je teho apríla.
Francin bel v dobrý náladě eště po tý večerní šlihovici jak se proti čínskýmo bacilo mocně dezinfikoval. A tož veprávěl  Elišce jaké měl tóžebné sen...
...

...
Ach, tóžebný sne... Eliška se ož bezmála začala červenat jak štrůdlový jabličko. Ale Francin spostil řeč, že pré bode Tibet svobodné, Tajván bode oznané a bodó tam v tym dalekym konco světa v celý pozemsky Číně svatosvatě svobodny volbe.
"Te seš hotové čínské buh srande, Francine!" naštvala se Eliška, bóchla dveřama a zmizela. Za pul hodine se ale vrátila a přenesla mo óplně novó róško. Šetó z čiry láske.

...

...

A tož bel Francin ščastné a štóřel se na Eliško, jak mladé klok na tancovačce. V tym se Eliška zarazela a řekla mo,"Francine, te seš jakse neóreko veselé. Že te seš pod to róškó podróšené!"

...

...

...

...