Toš bel takové pantáta hospodář

Bajka o pantátovi, které měl grunt a zahrado patnáctkráť větši, než ostatni sósedi kolem niho. Ale nestačelo mo to.

...

Toš bel takové pantáta. Měl pola a zahrado patnáctkráť větši než každé jiné. Ani s tem neoměl hospodařet, na grunto měl bordel, fšode rezavy harabózi... Ale chtěl bét starostó a stuj co stuj každymo poróčet. Nigdo ho pře tym za starosto nechtěl. A proč be měle poslóchat právě jeho, gdeš dobře vědi jaké je a gdeš s nim oš měle špatny zkošenostě, to jim žádné nevesvětli.
Dlóhy lita se ten pantáta cétil zneoznalé. Tak vemeslel, že si mosi odlat o leďó rerspekt. Vebral si malyho slabšiho sóseda, zmlátěl ho a vepálel mo domek. Potym drohyho, kterymo take okradl kos zahrade. Potym třetiho, kterymo zbóral grunt a zničel órodo na polo. Take verazel s traktórem jak kolér na selnico a nabóral sósedum jejich auta. Gdeš on má zgarbe rezavy, tak ať je majó take oni. V noce se potajó plazel po dědině, rozbíjel leďom okna a na obecni vévěsko dal psani, že to bele ožralci odnekáď z města.
A toš bel eště vic naštvané, že ho ani tak nigdo nemá rád. Pré jak je to možny, že mo nigdo neni vděčné, nigdo ho nechápe a neobdivoje. Mužete take vidět fotke, za co asi tak be ho měl nekdo obdivovat a mět v óctě, bať že ja: Odkaz

Sósedi mo řekle, že z teho respekt ani ócto mět nibode, gdeš si vebere slabšiho a teho zmláti a zbórá mo dum.

Jak pantáta přešíl do hospode, ledi odešle. Žádné se s nim nebavil a hospodské mo ani pivo nenatočel. A toš on celé steklé tróbil do noce, že mo celá dědina bez duvodo a nespravedlevě neduvěřoje a že on se jim za to bode moset spravedlevě odplatět.

...