Marku vnější svoboda dnes skoro neexistuje a možná neexistovala nikdy. Bez toho možná. Souvisí to s odpovědností, která určuje hranice, kde končí svoboda jednoho jedince a začíná svoboda druhého. Nemusí to být vždycky jen člověk a člověk, patří k tomu i vazby člověk a zvířata, příroda, vše živé. Asi abychom si mohli pojem svoboda uvědomit v plné kráse (někteří, co jsou tohoto vnímání schopni), daroval nám Bůh mysl, která je schopná si uvědomit tu svobodu vnitřní. Teď nedávno šel film Útěk z věznice Shawsank - hlavní postava je pro mně zářným příkladem člověka vnitřně svobodného právě v krutých podmínkách. Ale to není jediná svoboda. Ti z nás, kteří opravdu milujeme umění (výtvarné, hudbu, sochařství, knihy atd.atd) dobře znají svobodu, kterou nám umění poskytuje. Nejlépe to znají umělci sami. Ale zas jen ti, kteří nepředstírají před okolím a hlavně sami před sebou. Tam také neplatí hranice a omezení. Obě tyto veličiny - svoboda vnitřní a svoboda omezovaná zodpovědností, ta vnější, bývají u jedinců vnitřně uklidněných, v rovnováze. Bohužel, skoro nikdy k nim nepatří vládci, vůdci, politici, kteří mají v rukou osudy celých národů. A tak jedinec v tomto prostředí činí, co se svou vnitřní svobodou sám svede. Někdo to zvládá sám, někdo na úkor jiných, někdo za pomoci jiných. Rozlišit to kdo a proč, to už není věc svobody, ale uvažování, pozorování, ale také srdce. Tak to vidím se svobodou já. Přeji hezké úterý a moc zdravím.

Dano, moc děkuji za zastavení a za velmi podnětnou, hodnotnou úvahu.

Po roce 1990, jakmile to bylo možné, začal jsem jezdit ven a spontánně se začaly navazovat umělecké kontakty. A naopak hodně umělců, např. výtvarníků, spisovatelů a hudebníků začalo jezdit k nám. Vznikla řada silných dlouholetých přátelství a různých výměnných projektů, které by bez vnější svobody nebyly možné.

Vnější svoboda existuje, je možná a je velmi dobrou věcí. Přestože dobře víme, že nikdy není absolutní. Vždy musí existovat pravidla, v jejichž rámci se vnější svoboda realizuje a bez nichž by nastala anarchie. Vnější svoboda není možná bez lidí schopných a ochotných dodržovat pravidla. Jak píšete, je potřebná rovnováha mezi svobodou vnitřní a vnější, přičemž obě mají své limity v nezbytných pravidlech. Pro obě, tedy pro svobodu vnější a vnitřní platí přinejmenším Desatero jako naprosto nezbytný základ. Je to zajímavý paradox, že čím více lidé ctí tento základ, tím více jsou otevření a svobodní.

Zajímavé ovšem je, že ani doma ani venku nebylo mnoho lidí, kteří by vůbec chápali, co je to vnitřní svoboda a jak je důležitá pro to, aby vnější svoboda mohla trvale existovat. Vnitřně nesvobodní lidé mnohem snadněji podléhají populistickým lžím a postupnému zotročení. Vnitřní nesvoboda lidí pak vede k zániku vnější svobody.

Moc děkuji a přeji Vám hezké letní dny.

Jak malo cesky obcan potrebuje byt svoboden, ze pane Trizuljaku. Kazdy den te svobody odchazi, ale tomu malemu ceskemu obcankovi to nevadi. V tom statnim bordelu (organizacne) nazyvajici se CR, politicke vedeni nas ukolejbava frazemi o te svobode kterou dnes mame oproti obdobi pred 89 rokem. Ty fraze nas uspokojuji a tem politikum umeznuji jiz 26 let nas okradat. Pro nektere je ta svoboda opravdu opravdova.

Krásný blog!

Moc děkuji

Marku, karma veliká. Zdá se však, že právě náš národ tak nějak neumí onu svobodu vážit a tak není jasno jsme-li ji hodni, jak už pravil Jan Kollár.

Tomáši, velký dík za zastavení. Ohledně toho, co píšete, mám velmi podobné pocity jako Vy. A myslím si, že je třeba o tom mluvit.

Dík!

Pravda je, že svobody si vůbec nevážíme! A vymlouvat se na organizovaný trolling, na rozvracečské proruské servery, na hloupé politiky, na komunisty a nevímco... NÁS NEOMLOUVÁ!

Děkuji za jasné slovo. Máte pravdu, jiné národy, například v Pobaltí, si své svobody mnohem více váží a také jsou výrazně odolnější vůči trollingu a propagandistickým lžím. Asi ti lidé museli přinést za vlastní svobodu více obětí a proto lépe vědí o její hodnotě. Vzpomněl jsem si na Horu křížů - Kryžiu Kalnas - v Litvě a na to, jak si ji obyvatelé uměli ochránit. Nezlomily je ani opakované devastační nájezdy za pomoci buldozerů.

Notabene, ve Finsku se rozvratné weby taky moc nechytají

Hysterické. Současní uprchlíci za žádnou svobodou neutíkají, oni utíkají za lepším bydlem. A tak tomu bylo vždy.

Ubohé komunistické myšlení...

Marku, obávám se, že poslední léta málo domýšlíme možné důsledky svého konání, příliš snadno zapomínáme a podléháme líbivým větám řečníků, kteří nemají se svobodou pranic společného. To podle mě není dobrá cesta.

Honzo, obávám se, že máte pravdu

Moc děkuji za zastavení

Tedy.

Nic proti tomu blogu, nicmene...

Vubec jsem se nedozvedel, co je to ta svoboda (krome par superlativu a vagnich prirovnani)

Pak rozjimani o tom co je dobre a co je zle a to taky bez jasne specifikace.

Tak jsem se jenom stratil v nejakem vylevu subjektivniho chapani svobody ktere jsem vubec nepochopil :(

Na druhou stranu pripoustim, ze je to narocne tema.

Pokud jste to nepochopil sám, pak je těžké o tom diskutovat....