Souhlasím s tím že komunismus je zrůdný systém, ale nepřeceňoval bych roli disentu. Nebýt Reagenovy politiky uzbrojení sovězského svazu, která spolu s dalšími vlivy, vedla k ekonomickému krachu celého socialistického tábora, tak dneska tady rozhodně nepíšeme naše moudra. Právě proto že komunistický režim, obzvláště v podání SSSR, byl brutální a nekompromisní a byl by v plné síle, potlačil by veškeré snahy různých za svobodu bojujících hnutích. Neberte to jako plivání na disent, ale jen jako trochu jiný názor na události které vedly k pádu komunismu v Evropě.

Na tom se dá krásně demonstrovat synergické působení. Aneb kapka po kapce!

Děkuji. Váš názor Vám neberu. Pokud jste přečetl aspoň trochu pozorně text mého blogu, zmiňuji se o mimořádně příznivé souhře vůle lidí zbavit se nesvobodného režimu, objevení výjimečných světových osobností, které se při svém úsilí o změnu mohli o tuto vůli lidí opřít a také o tom, že prakticky ve všech komunistických zemích se objevili lidé ochotní riskovat vše, často dokonce i vlastní život. Vzpomeňte na Jana Patočku a Pavla Wonku, Vzpomeňte na Václava Havla, který málem ve vězení zemřel, nebýt akutních a velmi důrazných protestů ze zahraničí. Vzpomeňte na Andreje Sacharova, který se stal významným obhájcem lidských práv v zemích tzv. sovětského bloku. Anebo na mimořádně statečné lidi z Rudého náměstí, kteří v srpnu 1968 protestovali proti útoku na Československo. Ti lidé vůbec nebyli bezvýznamní ani "takzvaně "málo významní". Jejich velký význam a sílu dokázali sami komunisté tím, jak proti nim běsnili

Velmi důrazně varuji před jakýmkoliv znevažováním památky těchto lidí a před jakýmkoliv zlehčujícím komentováním toho, co zažili a co si vytrpěli. Nesouhlasím s tím, aby jejich zásluhy byly snižovány a odsouvány na vedlejší kolej.

Dík za názor a přeji Vám hezký večer

Ono se to moc neví, ale o obrovském navyšování zbrojních výdajů rozhodla v letech 1979-1980 vláda údajně slabého Cartera. Ale veškeré zásluhy jsou přisuzovany Reaganovi, který ale už jen potvrdil a ještě přitvrdil již Carterem změněný kurz.

Papež Jan Pavel II. si Reagana velice vážil a řekl o něm, že je to muž, který má v sobě hlubokou lidskou dimenzi, muž víry, který zdaleka nemyslí jen na nějaké úzce mocenské americké zájmy, ale z přesvědčení se snaží o dobro, zajímá ho život lidí a jejich svoboda (atd.)