Sníh je srdeční záležitostí

Fotografické přestupky přestupného února. Sněhu je letos málo, za což můžete autora zde předvedených cvaků jistě hnát k přestupkovému řízení. Nebo si raději na obrázky došlápněte kliknutím.

...

...

...

...

...

"Posílal jsem ti pozdrav po měsíci,
jak oknem hleděl na mne skrze mříž.
Mezi nás prostřena noc šelestící,
na druhém konci okno tvé, kde spíš.
Mezi nás prostřena noc červencová,
a na dně noci stromy ve vánku.
Větev za větví zvěstují si slova,
jež domov šeptá dětem do spánku.
Mezi nás prostřena ta šumná země,
zem smrcin, žit a potoků a střech.
Tak daleko, jak od tebe je ke mně,
i blízko tak, já cítím její dech...
Spi, s dětmi spi, ať oddych poskytne ti
noc pod čelenkou vlhkých letních hvězd,
ta zem, na niž jsme přivedli své děti,
jež s tebou si ji budou věčně plést.
I já zde zaslech v nočním šelestění,
jako když ve spánku se obracíš.
Bylo to bílých rukou zaúpění,
či měsíc pohladil mě skrze mříž?"
(Jan Zahradníček, Čtyři léta)

...

...

...

...

...

...

...

...

...

...

...

...