Když tak připomínáte ten "slavný" projev v Rudolfinu roku 1997. Bylo to první veřejné vystoupení pana Havla v roce 1997 adresované občanům ČR. Těch deset měsíců před tím byl plně zaměstnán vlastním zdravotním stavem, nechutnými tahanicemi o dědictví s vlastním bratrem a snahou obhájit mírně řečeno nerozumné jednání jeho novomanželky. Dokonce ani povodeň na Moravě nebyla dostatečně silnou událostí, aby ji vůbec vzal na vědomí.

V tom projevu zhodnotil vývoj v naší zemi od roku 1989. Když hovořil o tom, co všechno bylo uděláno blbě, zcela správně hovořil v první osobě množného čísla, takže to vypadalo, že si je vědom, že jako nejvyšší ústavní činitel se na tom všem osobně podílel i on.

Po tak zdrcující sebekritice měla logicky následovat omluva občanům a rezignace ještě před koncen mandátu. Ale nějak se nestalo, takže ten projev vlastně byla jen estráda pro zahájení volební kampaně pro další (snad čtvrté?) volební období.

Není divu, že mnozí z lidí, kteří v té době ještě měli nějaké iluze, je tenkrát ztrtatili.