Velmi hezky napsáno Marku.

Karma

Děkuji a přeji Vám hezký večer

Velmi krásný a hluboce lidský článek - s odkazem souvisejících historických událostí, na které můžeme být právem hrdi. Lze se i zamyslet nad naší dlouhou a klopotnou cestu k demokracii, kterou po dvě generace ničila komunistická totalita. Se stejnou hrdostí a odvahou bychom však měli - do budoucna, čelit i podivným neolevičáckým ideologiím .. přicházejícím ze západního světa.

:) potřebovala bych tu nyní seznam těch, komu ty příchozí názory... netahala bych sem slovo ideologie, to je slovo poněkud vehementní pomalu jako totalitní slovník, komu tedy viditelně v právu na život jeho i tech okolo něj - ty věci přicházející (pro nás varovně a ukázkově) ublížily...

Děkuji, moc pěkný i když smutný blog. V televizi běžé druhá řada skvělého seriálu Modrá krev. Velice citlivě jej uvádí František Kinský. Je v něm obrovská síla lidí, kteří přes pronásledování komunistickou svoločí zůstali přes všechna příkoří hrdými a čestnými lidmi...

Dík za připomenutí, pane Havránku. Seriál Modrá krev je skvělý, vystihujete to přesně: "Je v něm obrovská síla lidí, kteří přes pronásledování komunistickou svoločí zůstali přes všechna příkoří hrdými a čestnými lidmi."

Děkuji za citlivé zamyšlení, Marku. Karma

Také moc děkuji, Dášo

Váš blog jsem si přečetl moc rád, vystihuje velmi dobře mnohé věci

Nehodlám posuzovat ani Gotta, ani Chramostovou. Ale jestli se herci, disidenti a přátelé Vlasty Chramostové cítili dotčeni tím, jakých poct a jaké pozornosti se dostalo Karlu Gottovi, a jestli hlásali, že to Chramostová si zasloužila úctu a pohřeb se státními poctami, pak jí tu úctu měli projevit. Nejsem žádná módní policie, ale stačí si projít fotografie: Prachař měl působivou řeč, ale kravatu snad mohl vyštrachat i lepší, když věděl, že bude pod palbou fotoaparátů a záběrů kamer. Nicméně byl aspoň decentní. O jiných se to říct nedalo. K vidění bylo sako a pod ním černé tričko bez límce. Sako a pod ním tmavě modrá košile s výrazným bílým vzorkem (snad velkými puntíky) a neméně výraznými světlými knoflíky. Pochopitelně bez kravaty. Sako a pod ním bílá košile s rozhalenkou a pod rozhalenkou - ó hrůzo hrůz - vykukuje bílé tričko. V hledišti ND kdosi sedí v zelenočerné kárované mikině. O kreaci Báry Štěpánové, která se spíš než na pohřeb hodila do panoptika, škoda mluvit. Tak vzdali úctu kolegyni, kterou označují jako morální vzor? Ponechám stranou, jestli je takové hodnocení Vlasty Chramostové objektivní, necítím se kompetentní k tomu to posuzovat, navíc je ještě příliš brzy a objektivní zhodnocení si žádá odstup. Ale nemohu se ubránit dojmu, že ta úcta k ní byla ze strany mnohých kolegů jen hraná póza. Jinak by kromě tragického výrazu ve tváři při čestné stráži zvolili i vhodný oděv. Či snad jim ve skutečnosti za to Chramostová ani nestála?

Pohřeb Vlasty Chramostové naštěstí nebyl státním pohřbem a stal se věcí občanskou. Věcí kulturního světa, obce divadelníků a lidí různých sfér dnešní společnosti. Lidská a kolegiální neformálnost, nesvázanost ztuhlými formalizmy mu dle mého soudu velice slušela.

Karma, Marku

Děkuji moc!

Marku, souhlasím s jedinou drobnou výhradou. Tak nějak nevím, jestli byl pan Karel Gott věřícím člověkem....a jsem si jist, že ti v prvních řadách lavic téměř jistě ne. V tom případě jsem vždy na rozpacích, co tam dělají? Opravdu se modlí za zemřelého? Nebo jde o divadlo? Být na očích?

Nechci soudit, každý má své svědomí a morálku. Ale jsem opatrný, abych to nazýval za těchto okolností důstojným aktem.

Jinak karma.