Novoroční pozdrav čtenářům blogu a ohlédnutí za rokem 2010

Přeji všem čtenářům blogu iDNES a jeho administrátorům pěkný, úspěšný Nový rok. Nadhled a vnitřní vyrovnanost, klid jako stav mysli... A hlavně, aby v roce 2011 převažovaly dobré zprávy. Téměř bych řekl, že kdo je bude hledat, najde je. I když to někdy není snadné, sám s tím denně zápasím, mnohé z mých předchozích úvah jsou toho zrcadlem...

Přehledy událostí roku 2010 často opakují podobné schéma: "Zemětřesení a epidemie na Haiti, letecké neštěstí u Smolenska, erupce islandské sopky Eyjafjallajökull a hrozící výbuch její sestřičky Katly, ropná havárie v Mexickém zálivu, extrémní projevy klimatu a ničivé povodně, hrozící vulkán Merapi v Indonézii, krachy státních financí (Řecko, Irsko) a chmurné předpovědi pro další vývoj eurozóny, terorizmus..." V těchto výčtech se snad jako jediná pozitivní událost objevuje vysvobození chilských horníků.

Tenká vrstvička na povrchu Země, biosféra, kterou obýváme, se z celkového hlediska jeví jako stabilní systém, který opakovaně obnovuje svoji rovnováhu. V detailu je naopak vidět zřetězení tisíců lokálních dramat. Dnešní doba je typická rychlou informační sítí, díky níž můžeme pozorovat živelné pohromy na opačné polokouli takřka v přímém přenosu. Může to svádět k pocitu, že snad žijeme v nějaké obzvláště nestabilní době. Ale nemusí to být pravda, zkrátka jenom máme díky sdělovacím prostředkům mnohem více informací o událostech z celého světa.

Obtížně hledáme odpověď na smysl utrpení lidí zasažených tou či onou pohromou. Reakce dnešních lidí na tragické zprávy ukazují možnou cestu - je jí pohnutí dobra v nás, silný impuls solidarity ústící do obdivuhodně vynalézavých a rozsáhlých humanitárních akcí.

Konstruktivní trendy naznačující možný další vývoj lidské civilizace.

Každá doba má své pozitivní proudy, které je potřebné rozeznat, přemýšlet o nich, vytvářet prostor k jejich šíření a růstu. Jeden z přehledů za loňský rok představuje velice zajímavé výsledky ve vědeckém výzkumu, například ve vývoji nových léčiv. Rok od roku sílí pocit spoluzodpovědnosti za stav přírody. Co bychom určitě potřebovali, by byl stejně výrazný růst poznání ohledně smyslu života. Dramatické zvětšování počtu obyvatelstva na zemi nás bude všechny stavět do nových situací, budeme proto potřebovat nově přehodnotit celý etický systém, morálku, vztahy. Budeme potřebovat postavit toto všechno na nový pevný základ. Patří k tomu i mezináboženský dialog, který se na jednu stranu zdá mimořádně obtížný, ale na druhé straně naznačuje, že i zde je pokrok možný. Růstu a šíření dobré vůle by se mělo intenzivně pomáhat, měl by to být důležitější společenský zájem, než jednostranné vize omezené téměř výlučně na ekonomiku a technokratické manipulace se světem.

V České republice byla asi nejviditelnějším jevem roku 2010 překotná polarizace společnosti při každém náznaku problému. Ale zdá se mi, že to není jenom naše specialita, mocenské tábory ve světě, či velké civilizační okruhy (např. "západní svět" a extremizující "islámské země") se vůči sobě navzájem chovají podobně. A napětí narůstá. Tato mentalita se přenáší i na nás, jakoby základním vzorem chování snad měla být agrese, počínaje verbální agresí politiků. Pokračovat můžeme trvalou slovní válkou mezi příznivci těch či oněch stran, anebo rozdílných názorových proudů. Možná by se mohlo říci, že nespokojené křiklouny je vždy slyšet více, než jiné. To ale není všechno. Určité pnutí ve společnosti nelze přehlédnout a rovněž není možné jedním šmahem bagatelizovat všechny kritické hlasy a projevy nespokojenosti, i ony jsou potřebné a jsou součástí demokracie.

Závěrem bych rád vyzvedl dva klidné, podle mého názoru velice potřebné státotvorné hlasy, které jsme dnes měli možnost slyšet. Byly to projevy prezidenta Václava Kause a arcibiskupa Dominika Duky. Pokusme se prosím odpoutat od osobních sympatií, či antipatií, které v někom mohou tyto dvě osobnosti vzbudit. Kdybychom dokázali spojit základní posleství jejich novoročních projevů, mohl by z toho vyjít zajímavý, pozitivní a realizovatelný program, přinejmenším určitý základ nadhledu a vědomě utvářeného klidného postoje...