Marku, to je krásné vzpomenutí milovaného básníka!

Kralupy, a tím i místo jeho posledního odpočinku, mám od domova, co by kamenem dohodil. Kdykoli mě smutná cesta zavede do obřadní síně, která se zdejším hřbitovem sousedí, nikdy se panu Seifertovi nezapomenu jít poklonit.

A kromě básní mě vždy těšil i jeho výrok, že ženy jsou běloučký cukr v tom hořkém kafi života.

Zdeňko, velice Vám děkuji za nakouknutí i za milou zmínku o Kralupech a Vašich zastaveních u hrobu pana Seiferta.

Jeho slova o ženách jako "běloučkém cukru v tom hořkém kafi života" jsou fantastická a velice s nimi souzním. Má pravdu!

Přeji Vám krásný den a zároveň posílám velkou omluvu za jeden diskusní příspěvek jinde, u jiného blogu.

Mám k němu přes sbírku Maminka ještě užší vazbu.

Mám doma také sbírku "Halleyova kometa" s kouzelnými ilustracemi Jiřího Trnky .

Díky za připomenutí. Je to jenom náhoda, že se o tom média nezmiňují?

Co se týče chování našich médií, na žádnou náhodu nevěřím. Sune se to k normalizaci.

Určitě to všechno ani nestačím, ale z médií, která sleduji pravidelně, jsem zachytil zmínku, mimochodem velmi pěknou, na Tv Noe.

Karma:)...a děkuji za to, jak opravdu vypadala úcta k mrtvému. Číst to dokola těm, co kňučí že se tak špatně lidem nežilo...

Nekňučí, libují si.

... chudé jako jaro v čerstvém lomu... Seifert je můj nezamilovanejsi ceskej básník, Marku. Dekuju za vzpomínku a karma.

Moc děkuji, Marku, to jsou právě ty nádherné a podivuhodní básnické obrazy!

Přeji Vám hezký nedělní večer.

Pamatuji si na slizkého Jana Pilaře, který pana Seiferta oslovoval "Jaroušku". Vedle sebe stáli opravdový básník a komunistický slizoun, který se proslavil tím, že miloval Sovětský svaz a jeho básně byly vlezlými říkankami.

Karma.

"Básnická" "tvorba" Jana Pilaře šla naštěstí zdaleka mimo moji osobu.

Ale někde jsem četl, že na pohřbu Jaroslava Seiferta, na hřbitově v Kralupech 26. ledna 1986, kde to bylo hrubě obšancováno estébáky, promluvil Jan Skácel. Také jeden z mých milovaných básníků.

Obsah krátké a mimořádně lidské, silné promluvy Jana Skácela jsem nakonec našel zde:

http://www.moderni-dejiny.cz/PublicFiles/UserFiles/image/Prameny/09_NORM/800x800_SEIFERT.jpg

.......a Jan Pilař nestál opodál.....

Hrůza. Raději ani nejmenovat...

Dík za nakouknutí

Seifert mel pravdu, cenu by si zaslouzilo nekolik jinych ceskych basniku, Problem je, ze cestina je nesmirne bohaty jazyk, ktery se da tezko prelozit, Kdysi jem slysel, ze Sladkuv preklad Puskina byl basnicky hodnotnejsi, nez original, ale kdo to muze ocenit? Ted bych chtel jen upozornit, ze anglicka prekladatelka (Rice?) prelozila Erbenovu Kytici, podle me skromne znalosti vyborne. Bohuzel, dnes jiz asi vetsina mladeze Erbena necte. Jeho poezie je uchvatna (rymovani a rytmus).

Děkuji Vám za velice zajímavý příspěvek do diskuse.

I opak může fungovat. Příkladem je americký autor Robinson Jeffers, jeho Pastýřka putující v dubnu (v českém překladu Kamila Bednáře) je nádherná. Prý je mnohem lepší než originál. Četl jsem kdysi, že Američané se divili, jak je to možné, že je R. Jeffers u nás tak čtený a oblíbený, když je to u nich autor považovaný za nepříliš dobrého básníka...

Myslím, že také patříme k zemím, kde je snad z celého světa nejvíce překládaný a oblíbený Robert Fulghum. On sám se tomu hodně divil a rád do Česka jezdil.