To jsou fotky z ráje, že jo?

Já ráno snídám společně s našima ptakama. Na vistárii za oknem vesime od podzimu lojové koule a kolem sypeme různý semínka. A tak snídám a přes okna koukám na spolusnidajici vrabcaky, sýkory, červenky, kosáky a podobně. A když je ráno príma, zaleti k nám i pí Strakapoudova.

Taková ranní společnost za oknem, to je paráda. Veselá a hbitá cháska. I když někteří se navzájem nesnášejí, jedni vyperou druhé. Ale jsou tak šikovní, že si každý najde svou chvilku k hodování. Strakapoudi sídlí u nás ve staré hrušce, přímo naproti oknu, kousek, jen pár metrů. Už začali chystat hnízdění. Ale nefotí se snadno, okamžitě frnknou.

Krásne, potešilo a občerstvilo.

Tak, to mě těší, jsem rád.

Přeji pěkný a klidný jarní víkend.

Ano, příroda se probouzí. Ty fotografie jsou mimořádně krásné. O mém oblíbeném malíři prý řekli: Monet měl jenom oči, ale - Bože - jaké oči. Já myslím, že je ale potřeba také (spíš především) srdce.

Děkuji!

Myslím, že to, co píšete o očích a srdci, je velmi důležité. Možná ještě důležitější ve vztazích, než ve vizuálním projevu, v kresbě, malbě, filmu, fotografii. Exupéryho citát: "Správně vidíme jen srdcem" je asi někdy používán až příliš často, až mi přijde nepatřičné ho zmiňovat. Ale je pravdivý.

Krásné fotky. Ostatně jako vždy.

"Urva fix*, některé mi připomněly strukturální grafiky a mědirytiny od našeho Vladimírka."

(*neúplný citát, viz Bohumil Hrabal, Něžný barbar)

Zrovna včera jsem urval víčko od fixky, když jsem cosi potřeboval načmárat. Moc děkuji za vzpomínku na Vladimíra Boudníka a Bohumila Hrabala, to mě potěšilo.

Po Praze, zvláště po Kampě chodíval anonymní následník Vladimíra Boudníka. Kreslil prsty strukturální čmáranice do bláta na okraji louží, zálibně nad svým dílem postál a občas přivolal kolemjdoucí, aby se taky pokochali. Moudře pronesl, že on preferuje jen taková díla pomíjivého okamžiku a pak nenápadně odkráčel.

Moc krásné fotky. Hned zlepší náladu.

Dík za odezvu

Zdá se mi, že podněty ke zlepšování nálady potřebujeme stále a v některých obdobích ještě o něco více.

Díky, Marku, díky!

Bohumíre, dík! A přeji pěkný víkend.

Krásně fotky, Marku. Jaro budiž pochváleno, i když ho tu máme zatím jen na chvilku.

Ale to už bude jen takovej úkrok vzad a pak to celý krasno začne, Jene.

Marku, příroda je mocná čarodějka. Při zmínce o Litovli jsem si vzpomněl na básničku tuším od Wabiho Daňka: tvrdí Máňa z Litovle, že ... nejlépe jde jí to vleže. Pohodový pátek přeji.

Tu písničku taky jednou poslouchala Péťa. Smála se řekla: "Ale kdeže!"

Davide, dík, přeji pěkný jarní víkend

Jako vždy moc krásné fotky. Tyto vaše fotoblogy pokaždé potěší. Díky.

Že by na té jedné fotce už byli špačci? Já jsem je tady u nás už zaslechl.

K nám už špačci přilétli. Usedli v docela velkém hejnu do koruny nejvyššího stromu na zahradě a dělali typický rámus.

Přeji Vám pěkný víkend.

Opět krása. Vy ten cit pro zvěčnění okamžiku máte v genech. A to je dobře. Díky a karma vám.

Dík! Přeji Vám pěkný víkend.