Víte Marku, jízda na motorce - tehdy to byla Jawa 350 - patřila k nejhezčím zážitkům mého dětství (60. léta). Měl jí tatínek a vozil mě na Mácháč plavat z pláže na pláž. Domů jsme se vraceli po celodenním cachtání vymáčení, prostovlasí (to se ještě smělo) a s pánskými plavkami na řídítkách. Byla to koupel v teplém večerním slunci, jakou od té doby už nepamatuji nikde. Ale už tenkrát se našli v podstatě 2 typy řidičů motorek, kteří tu idylku kazili. U některých se oba sklony dokonce prolínali. Mladí huróni, co vlastní mašinu, pro ně příliš silnou, teprve objevují. Těch tehdy nebylo moc, ale dnes jsou jich plné silnice. A pak bezohlední egoisté, kteří mají plno řečí u piva o toleranci, ale hlavně ji vyžadují od ostatních vůči sobě. A ti byli tehdy spíš v menšině, dnes ovšem je potkáváme skoro pořád. Hůř o to, že velmi, velmi houstne provoz. Oni to neumí, ale nepřipouští si to. V lepším případě si natlučou, v horším se zabijí a v úplně nejhorším zabijí někoho nevinného. Tak to prostě je. Nedokážu motorkáře zatracovat, na to se mi ježdění v mládí příliš líbilo, a kdyby mi dnes někdo nabídl svézt na harleyi, byla bych asi blahem bez sebe zas, ale na silnici, v dnešním provozu, se jich prostě bojím. Hezký den přeji a pozdravuji. Doufám, že zas něco krásného objevíte ze svého kouzelného vikýře.

Dano, vystihujete to perfektně.

Podle srbského spisovatele jménem Svetislav Basara jsme dodnes nomády. Jezdec bravurně ovládající svého oře je stále silným a přitažlivým symbolem (z mnoha důvodů nechci používat slovo archetyp). Motorkář je jinou podobou dávných jezdců (se všemi důsledky)

Vikýř je stále v permanenci, fotím skoro denně, ale mám dost velký problém s vkládáním fotografií do digitálního prostředí zdejšího blogu. Změny, které nastanou po vložení fotky (komprimace a změna tzv. "barevného profilu") jsou z mého pohledu jen velice těžko akceptovatelné.

Moc díky za zastavení a milý komentář

Nejsem motorkářka, ale byla jsem v nedávné minulosti ohleduplně svezena na krásném harleji... Řidič byl mého zralého věku, a tak jel přiměřeně, ohleduplně,cítila jsem se na takovém stroji svobodněji, vítr ovívá celého člověka po dobu jízdu, bezprostředně. V ten okamžik jsem pochopila, že spousta motorkářů musí podlehnout svobodnému pocitu, alespoň dočasně... V autě to je úplně jiné. Jako řidič auta potkávám občas kolony motorkářů seřezených cik-cak v jízdním pruhu...ti nejezdívají urputně rychle, jen zabírají celý jízdní pruh... Občasné rychlomotorkáře vnímám jako hazardéry... Marku, krásný blog, a ta žlutá..., přece barva slunce

Co se motorkářů týká, tak jen nesmyslně hážete všechny do jednoho pytle.

Pracuji s nadsázkou a snažím se svými texty nabídnout pohled z několika úhlů, včetně sarkazmu a mystifikačního humoru. Ale chápu, že tento způsob psaní může čtenáře trochu mást. Nedávno jsem četl humorný, cimrmanovsky psaný parodický článek, který byl napsaný tak dobře, že jsem se zpočátku naštval, protože jsem si myslel, že je to takový ten typický kazisvětský podvrh z "továrny na lži"

Kromě divoce jedoucích bláznů a "sebevrahů", jimž je jejich adrenalinové sobectví nad vztahy a nad zodpovědnost vůči ostatním účastníkům silničního provozu, potkávám poměrně pravidelně i pohodáře jedoucí na chopperech tak nějak fajn pomalu. Vychutnávají si krásný den a baví se jízdou. Je to radost vidět je!

Dík za nakouknutí a příspěvek do diskuse.

Možná ten motorkář, co to naklopil do cesty protijedoucím autům, pyl.

.

Moc hezké fotky, Marku .-)

Dík, Michale

Nejčastější sebevražda motorkáře probíhá asi následovně:

Motorkář dojede kolonu aut a okamžitě ji začne předjíždět. Nevšimne si ale, že se blíží ke křižovatce - odbočka vlevo na vedlejší silnici. V tom jedno z aut v koloně vyhodí blinkr a začne odbočovat vlevo. A už jsou v sobě a motorkář to odskáče.

To se bohužel taky stává

Můj otec vždycky říkal že skutečného motorkáře poznám podle toho že jede pomalu. Měl pravdu.

Otcove nemusi mit vzda pravdu. V dobach jeho mladi mel muj otec indiana s obsahem neco pres litr. Kdyz jsem si usetril ny vysnenou kejvacku 250 tata se mi vysmal, ze je to kolo s pmocnym motorkem. A o pul roku pozdeji si sam koupil velkoobjemovou Jawetu 50 ccm.

Je to peklo když jedete po dálnici a mezi pruhy profrčí motorkář ve 180 km/hod......žádná úcta k životu, jen adrenalín..

Karma

Marku, to by chtelo teleportaci, ta je bezpecna. Pokud ovsem nevstoupi do hry najaky hmyz. Nebo jine nocni zvire

Třeba "Nachtigall werwolf"