Léto... horký dech země a nebe

...

...

...

Léto

horký dech země a nebe
a přesto
snad někoho uvnitř zebe

v poli kombajny a oblak prachu
z dálky zvoní, od kostela svaté Magdaleny Máří
pod prahem jsou zrnka touhy...
snění...

nenaděju se a bude září

...

Ranní krajina s kostelem svaté Máří Magdaleny a Hostýnskými vrchy v dálce vpravo

...

...

...

Za úsvitu
básník Jan
zas na kole
do pracovny pádí
...
víc než větrem
hnán
je výhní svého citu

(Že prý včera
v strašném parnu
bez úspěchu
s veršováním
dřel se jako mezulán)

...

nad ránem

déšť z krajiny smývá
prach bolestí a pot
i hrubý dotyk dlaní

smývá slzy
krev zklamání
a nelehká usínání
z války tak blízké, až tě zraní

...

...

...

přece víra
stále tu je

svět je krásný
je k radosti...

ráno, malou chvíli, Tobě – Lásko jediná – potichu se klaním

...

...