Krásné fotky, Marku.

Nicméně Váš termín "otevřené nebe" mi cosi připomněl. Stav mysli, který trvá jen pár vteřin a ve kterém člověk najednou ví úplně všechno, co je mu běžně skryto oponou mezi nebem a zemí. Pak to pomine, člověk vše zase zapomene a zbyde mu jenom vědomí, že tímto stavem prošel. Stalo se Vám to někdy? Mně párkrát v životě, bylo to krásné a neuvěřitelně to posílilo moji víru.

Honzo, dík za Vaše krásné sdílení. To je ono!

A domnívám se, že člověk je tak utvořen, aby občas podobné okamžiky zachytil. Ano, něco podobného se mi taky občas stalo, jen těžko hledám slova, je to spíše věc tichá... Ale je to radost a posiluje to víru, tak jak píšete...

Ach!

Krásná a úrodná krajina. Není divu, že Úsovsko je jedna z nejúspěšnějších farem v ČR.

Přeji pohodový víkend

Vašek

Moc děkuji, Vašku

A rád opětuji přání: Pěkný, pokojný víkend se střípky radosti a poezie.

M.

Marku velká paráda

Jardo, díky!

Přeji krásný víkend a třeba i úspěšně ježdění a fotografování

Tekutá krása.

Někteří Hanáci by řekli, že tekutá krása je v prostějovské starorežné, nebo dokonce ve slivovičce.

Zdravím, Tomáši, přeji Vám dobrý, pěkný víkend

Pane Trizuljaku, to je nádhera...obdivuji váš vkus a smysl pro krásu přírody. Těším se na další...i když vím, že ty obrázky nejsou jen tak řekl bych řemeslnické, ale je tom hodně toho 'vnitřního' moc zdravím....Honza Marek

Pane Marku, Honzo, moc děkuji za Vaše slova, vážím si jich.

Rád také posílám pozdravy a přání všeho dobrého.

Marek T.

Kostel ve Velké Senici mi připomenul časy, kdy jsme do Senické měštanky (hrdě přejmenované na Jednotnou střední školu) na sklonku čtyřicátých let dojížděli cholinskou lokálkou nebo jezdili přes Odrlice na kole. Jsou to dnes už jen střípky vzpomínek usazené kdesi hluboko - hodně hluboko.

Dík za každou vzpomínku, za každý střípek. Navrací se jimi dávné časy.

Je zajímavé, že cyklisté se na silnici směrem od Odrlic na Velkou nebo Malou Senici objevují stále. Když nějakého z dálky zahlédnu a podaří se mi vyfotit, je to pro mne skoro jako metafora: "básník Jan jede na kole do své poetické pracovny".

Ta cesta mezi poli má dodnes svoji "dávnou energii", nebo "poezii", neumím to přesně říct, slova jsou na to krátká.