Které čarodějnice jsme spálili a které nám tu zbyly

V záhlaví blogové stránky, vpravo nahoře, jsem si se zájmem a potěšením přečetl: Neděle, 1. května 2011. Svátek práce. Ten opravdu stále slavíme, jako za starých dobrých časů a nikdy jinak?

A protože se dnes "děly věci", vede mne to k zamyšlení. O předchozí, filipojakubské noci se podle prastaré lidové tradice pálily ohně, či spíše, jak se říká, "čarodějnice". Hasiči k tomu udatně a bděle ohlásili, že letos bylo jejich pálení klidnější než jindy.

Krásně to potvrdily i běžící titulky na ČT 24, v bílé liště na spodním okraji obrazovky, během přenosu ze mše věnované beatifikaci bývalého papeže Jana Pavla II.

Přiloženou fotkou nechci ani v nejmenším zpochybnit krásnou a důstojnou ceremonii. Jenom chci poukázat na to, že nečekané, pitoreskní kombinace se mohou objevit kdykoliv. Stačí mít otevřené oči a neuniknou vám. A tak jsem si řekl, že v předvečer dne, kdy se měla vzdát pocta významnému člověku, který nesporně ovlivnil běh událostí 20. století, musely zkrátka i ty "čarodějnice" zůstat trochu v klidu.

Jenomže to není všechno.

Zdaleka ne všechny noční můry vzaly za své ohňovou nocí z 30. dubna na 1. května. V titulcích toho bylo víc. Bombardování Kaddáfího domu v Tripolisu, smrt jednoho z jeho synů a několika dalších členů rodiny. Podle oficiálního komuniké NATO byl útok veden výlučně na vojenské cíle. Věřte-nevěřte... Podstatné je, že máme za evropskými humny absurdní válečný konflikt, který nevypadá na brzké usmíření. Kdo si jistě mne ruce, jsou kšeftaři s ropou a jejich rodní bratříčci plynaři, kteří se zázračnou logikou ohlásili, že když stoupá cena ropy, musí se zvednout i plyn. No, a svátek práce oslavili v Brně policejní těžkooděnci tvrdou dřinou, když museli od sebe oddělovat šiky "fašounů" a pacifistů s horkými hlavami. Že si zrovna ultrapravice už tradičně volí sváteční prvomájový čas k provokacím, mi nejde moc do hlavy. A vůbec, to neustálé dělení na nesmiřitelné tábory, jako by snad bylo povinné se porvat i ve slavnostní den... Vychází mi z toho, že opravdu mnohé chmury v nás samotných jsme zatím stále nespálili. Budeme s tím mít pořádnou makačku, svátek-nesvátek, i kdyby to sám Svátek práce byl.

Zároveň však dnes byl i velice pěkný den, jímž vyvrcholil velikonoční oktáv - 8 dní od neděle Vzkříšení po neděli následující. Odpoledne se rozehnaly mraky a najednou se všude venku objevila spousta lidí, třeba na olomocké výstavě Flora.

A později, při návratu domů, dramatická obloha a kříž na okraji jarního pole. Den s nadějí i otázkami.