Koupím nahrávku ze setkání Klaus - Kubice. Zn.: Levně

K aféře s výpisy telefonických hovorů ústavních činitelů a lidí z jejich okolí se pan Klaus údajně vyjádřil takto: "Žijeme ve smutné, nešťastné zemi". Pan prezident má tentokrát pravdu!

Docela bych věřil, že (zejména někteří) naši vysocí ústavní činitelé jsou nešťastní a znechucení z atmosféry, jaká se u nás už dlouho převaluje jako čpící, těžký dehtový mrak. Aféry, kauzy, fízlování, nahrávky, kompra...

Je zároveň nezbytné připomenout, kde a mezi kým se onen čpící mrak převaluje.
Kupodivu to není v celé zemi, děje se to mezi několika málo vyvolenými, pardon, zvolenými. Netýká se to každodenního života běžných občanů, které nikdo nemá zapotřebí špehovat, jednoduše není proč. Náhrává a fízluje se tam, kde o něco jde, jinak by to vůbec nemělo smysl. Svým způsobem bychom si jako občané vůbec nemuseli těch hrátek všímat. Ať si "tam nahoře" nahrávají jedni druhé kolik chtějí.

Voliče by však některé věci měly přeci jenom zajímat. Třeba otázka, nakolik je správné a standardní, aby se kolem té či oné kauzy setkával vysoce postavený politik s tím či oním policejním činitelem (anebo činitelem, pod jehož kompetenci policie spadá). Připomněl bych, jak v prosinci 2010 naklusal tehdejší policejní prezident Martinů k premiérovi Nečasovi (podle všeho proto, aby s ním konzultoval náhle vypuknuvší kauzu Drobil). I kdyby policejní prezident šel premiéra pouze informovat o okolnostech kauzy, platil by nynější komentář pana Klause naplno: opravdu žijeme ve smutné a nešťastné zemi. Činnost policie musí být naprosto striktně oddělena od výkonné politické moci a žádný policista by se neměl setkávat s kterýmkoliv politikem. Natož ve chvíli, kdy je samotný politik jakýmkoliv způsobem osobně spojen s okolnostmi, které jsou prošetřovány (Viz zejména podezření, že údajně plánované vyvedení peněz ze SFŽP se mělo uskutečnit s cílem financování ODS, jejímž předsedou je Petr Nečas).

V případě setkání Klaus - Kubice se sice sešel politik s politkem, ale přesto má i tato událost příchuť čehosi nestandardního. Třeba jenom kvůli osobě pana Kubiceho, který je politikem zatím jenom velice krátkou dobu a jeho profesní historie bývalého elitního policejního vyšetřovatele je dobře známá. Řekněme, že mnohem standardnější by bylo, kdyby ministra vnitra pozval na schůzku premiér, důkladně s ním věc probral (výlučně na úřední - exekutivní rovině) a posléze informoval prezidenta odpovídající protokolární cestou.

Není pochyb o tom, že shromážďování výpisů z telefonních hovorů vysoce postavených osob je děsivý průšvih. Stejně tak není pochyb o tom, že se v policii musí udělat pořádek. Nakonec, už léta odcházejí od policie vysoce kvalifikovaní vyšetřovatelé a jako důvod mnohdy uvádějí, že měli "neúnosné podmínky pro práci". Potud by snad bylo setkání prezidenta s ministrem vnitra v pořádku. Zkrátka, prezident má právo zajímat se o dění a případně i vyzvat ministra vnitra, aby byl ve věci nápravy stavu policie aktivnější a cílevědomější. Pořádek se udělat musí. Když se o to zjevně nestará nikdo, tak aspoň prezident.

Ilustrační snímek je z vysílání ČT24

Druhou rovinou problému, k níž tento blog míří, je fakt, že mezi osobami, jejichž telefonické hovory byly nezákonně "vytěžovány" jsou dva čelní představitelé prezidentovy kanceláře. Jsou tedy ve hře informace z jejich hovorů a rizika s tím spojená. A mohou být ve hře také obavy pana prezidenta z možného dalšího, nekontrolovatelného šíření takových informací. Pak se ale ukazuje schůzka prezidenta a ministra vnitra jako mimořádně choulostivá, ne zrovna příliš standardní. Teprve v těchto souvislostech je možné lépe rozumět slovům pana Klause o tom, že: "žijeme ve smutné, nešťastné zemi". Obávám se, že pan prezident objevil smutek a neštěstí své země až ve chvíli, kdy některé tragické nešvary zasáhly jeho bezprostřední okolí.

___________________________________________________________________________________

Co by nás mělo velice vážně zajímat, je další rozcestí, na němž se naše společnost ocitá: Zda aféra s výpisy telefonních hovorů přispěje k větší demokratizaci země, k větší průhlednosti práce politiků a policie, anebo nastane další, ještě pevnější "oplechování".