- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Moc děkuji za zastavení, Alžběto. Přeji Vám hezký den.
Marku karma. A je mi líto, že v diskusi máte novou myslitelku.
Úspěšně začíná nahrazovat pana H.
Dík za zastavení, Tomáši.
Zajímavě napsáno. Bohužel vloni nebyla u nás velká pozornost k tzv. únorové revoluci 1917 v Rusku. Car abdikoval, přišla nová vláda a bylo to bez krve
Bz krve? A co ti padlí na frontě? Bez nich a porážek na frontě a hladu v zázemí by k únorové revoluci nedošlo.
Na oslavy VRSR mam take vzpominku. Na jeji oslavu, kdyz jsem byl skolak.
Na zahajeni s. ucitelka poukazala na tabuli kde jsme meli povesenu reprodukci obrazu "Dobyti zimniho palace". Na obrazu si spousta dobyvatelu si vzajemne odpalovala vajgly. Zeptal jsem se s. ucitelky, jestli byl tehdy v Rusku nedostatek sirek. To jsem nemel delat, dostal jsem za znevazovani hrdinu revoluce "snizenou znamku z chovani". Jiny spoluzak poznamenal, ze nevidi zadneho z hrdinu s celou cigaretou, tedy pry museli kourit vajgly zanechane obranci. Mel stesti, ze to nerekl nahlas a nebylo zalobce.
Vzpominam na to taky proto, ze to bylo v roce 1956 a prave ve stejny cas, zacatek listopadu propuklo v Madarsku protikomunisticke povstani. Tehdy skupina kluku meho veku znicila 11 tanku sovetskych agresoru- vetrelcu molotovovymi koktaily. Byli pak zniceni plamenomety. Byli kluci meho veku, mel jsem tehdy trinact. Byl jsem se pozdeji podivat na jejich data narozeni, byli z rocniku 1941-44. Cest jejich pamatce
Tak to opravdu. Čest jejich památce!
Moc děkuji za vzpomínku, pane Lanciku
Škoda ,že se tenkrát neožrali do němoty a nezachrápali celou revoluci
No právě. Prý tam ve sklepě zachrápali a až ráno 8. listopadu se šlo (asi s notně dunícími hlavami) na zatýkání Prozatímní vlády)
Nezlobte se, ale výpovědi přímých účastníků bolševické revoluce, a to tím myslím ty, kteří byli antikomunisty, tak to popisují zcela jinak. Viz třeba Bruce Lockahart.
Každý státní převrat má své negativní důsledky a především mrtvé na obou stranách. I v současnosti se setkáváme s brutalitou a nemusí to být zrovna tzv. revoluce s různým přívlastkem. Těch státních převratů v novodobé historii bylo tolik, že je těžko je spočítat na jedné či obou rukách. Takže nevybírejme jednu revoluci či státní převrat, zrovna tu, která se nám hodí.
Ta revoluce, kterou nechcete vybrat, zcela bezkonkurenčně vede v mrtvých, znásilněných a uvězněných. A to proto, že ji dělali intelektuálové, kteří věřili ve svou nechvějnou moudrost, se kterou se snažili sklonit k lůze, která měla hody. Aby je nakonec pohltil bankovní lupič jménem Stalin. Taková malá spravedlnost. Jeden vůdce umřel na paralýzu, druhý na mrtvici, opuštěný a bez pomoci. Ona ta Boží spravedlnost jaksi funguje.