- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Ti nejlepší z nás takové dveře nepotřebují - a my ostatní si je zasloužíme.
Asi ano, ale spíše si myslím, že je potřebujeme úplně všichni a každý v nějaké malinko jiné podobě. Moc zdravím, Dano, a dík za zastavení
Mám radost, že jsem taky byl.
Jen těch dveří je zpropadeně málo.
Tomáši, jsou to taková místa, že jejich návštěva se nedá zapomenout.
Možná není od věci dodat, že v tomto nejstarším fungujícím kostele světa se každý rok (nebo i několikrát do roka) odehraje bitka mezi členy řecké ortodoxní církve a arménské apoštolské církve. Většinou se perou o část podlahy, kterou smějí zametat. Běda, jak se koště konkurenční církve ocitne za vymezenou hranicí, pak se těmi košťaty začnou mlátit po hlavách a někdy je boj tak urputný, že musí zasáhnout policie. Kristus by z toho neměl radost...
Zažil jsem to tam, vím, o čem mluvíte. A v souvislosti s tím je také velmi signifikantní chování ruské pravoslavně hierarchie k ukrajinské pravoslavné církvi a ke konstantinopolskému patriarchátu.
Princip "dveře pokory" platí na nás na všechny a dokud se mu nenaučíme, tak se budeme takhle furt dokola "mlátit košťaty po hlavách".
Pěkné fotky a pěkný příměr. Dopoledne jsem se díval na dokument o 2. prezidentovi ČR, myslím jsem tam koutkem oka zpupnost zahlédl.
Kdyby to bylo vidět jenom koutkem oka, to by bylo ještě docela fajn, ale ono to dost mlátí do očí!
Kdysi jsem vedl diskusi s jedním takovým "jezdcem na koni," co se mi pokoušel vysvětlit, že má právo své satanistické právo vejít při mši do kostela a hlásat tam své názory. Pokoušel se mi své právo vysvětlit ve dveřích toho kostela. Srazil jsem ho nedemokraticky při té diskusi ze schodů.