Bude, či nebude stávka pacientů? A truc občanů?

Včera jsem napsal blog, v němž jsem rozvíjel nápad se "stávkou pacientů" a občanským "trucováním". Měl jsem pocit, že většina čtenářů nadsázku pochopila. Těm, u nichž se tak nestalo, se omlouvám. Popravdě, situace je kritická (nejenom ve zdravotnictví) a jednání není vůbec lehké. Je to momentálně asi nejkřiklavější obraz stavu celé naší společnosti.

Nikdo nechce problémy skutečně řešit

Politici úzkostlivě (přímo vyděšeně) lavírují a vypouštějí kouřové clony, aby zůstaly nedotčeny jisté "vyšší zájmy", do nichž se nesmí říznout. Kauza-humbuk po novém roce slouží k zakrytí obrovského skandálu na ministerstvu životního prostředí. Tam byla šance, že se celé soukolí začne rozkrývat a že se naše společnost pohne k lepšímu. Příležitost byla udušena, zalilo se to "politickým betonem" jako Černobyl a nikdo teď neví, kde to pod povrchem kvasí a co z toho vzejde. Navenek vystupuje jenom pachuť Absurdistánu. Asi nezbyde, než založit Ministerstvo klientelistické normalizace.

"Včetně mimochodem optimalizace", což je doslovný citát pana premiéra Nečase (sice vytržený z kontextu, zato však dokonale charakterizující mluvu našich politiků) z nedělních Otázek V.M. na ČT1.

Podobně, ve stylu "mimochodem optimalizace" se vyvíjejí oba hlavní pilíře vládního programu, údajný boj proti korupci a údajná reforma. Přijela - nepřijela, obutá - neobutá, oblečená - neoblečená. Skutečný, obrovský balík problémů se pečlivě ošetřuje, skrytý a nenarušený. A co s tím ubohým zbytkem, jemuž se říká veřejná sféra? Tam to luzně a milostivě "zreformujeme" (rozuměj proškrtáme a přeházíme škatulky). Škrtat se asi bude na všem možném, jenom se, probůh, nesmí sáhnout na tunely! Ani minulé, ani budoucí!

Životně prostřední ministerstvo jako dokonalý vzor

Přesně tak to vypadá i s protestní akcí lékařů. Netuším, kdo v tomto státě ještě neví o skutečných příčinách krize ve zdravotnictví. Situace je politicky opancéřovaná, ložiska problému se nikdo nechce dotknout, je prudce infekční. Byl by to stejný průšvih jako s ministerstvem životního prostředí, na němž to začpělo koncem minulého roku.

Nikdo nechce doopravdy ucpat díry, jimiž peníze tečou pryč. Namísto toho se navrhuje restriktivní (ne)reforma. Seškrtání 10 000 lůžek pro akutní péči, je opravdu zlý sen. To není reforma! Spíše to vypadá na pokus o konečné doražení skomírajícího systému zdravotní péče. Přitom jakoby mimochodem vyplouvají na povrch všelijaké "drobnosti" jako případ nehorázného obohacování jisté skupiny lidí kolem programu IZIP, anebo fakt, že pojišťovny si mezi sebou rozdělily pacienty na "výhodné" a "nevýhodné" - neomylně vždy tak, že naprostá většina těžkých pacientů (kteří pro pojišťovnu znamenají velkou finanční zátěž) je vedena u VZP.

Aby se vůbec něco mohlo začít reformovat, muselo by se hrábnout do celého systému, jak jsou financovány politické strany, jak mají rozparcelovanou společnost na své sféry zájmu, jak financují volební kampaně a kolik peněz mizí - prostřednictvím zajetého stranického systému - v černé díře mafiánského "superpodnikání", které si jede po svém, mimo tržních mechanizmů a mimo jakýchkoliv pravidel. Možný poměr naznačily nahrávky ze SFŽP. Zakázka na pražskou čističku odpadních vod měla být údajně předražena o 3 miliardy, z čehož "všimné" pro stranu mělo být půl miliardy (Pět šestin ukradených peněz by takto zmizelo u "superfirmy" a jedna šestina u politické strany!)

Pokud naši politici opravdu hájí tyto pořádky, tak jsou všechna hesla o reformě státních financí a boji proti korupci trapná a zbytečná.

Lékařský protest je více než oprávněný (a to i navzdory "poněkud nejasné" otázce, kdo byl jeho původním inspirátorem) a je v současné době bohužel jedinou protestní akcí, která dokázala malinko pohnout s bohorovností našich pohlavárů. Ovšem, podle toho, jak byl odpálkován a pošpiněn Libor Michálek, hrozí nyní něco podobného protestujícím lékařům - těm řadovým. Mnohé nasvědčuje tomu, že pokud dojde k dohodě a lékaři budou stahovat své výpovědi, mohou se stát obětí šikanování. Ostatně, protestující lékaři jsou už nyní označováni za zrůdy (které údajně jenom tak vypnou inkubátory a zmizí, a tak dále).

Úvaha, že by pacienti stávkovali, je nadsázkou. Pacient nemá mnoho šancí, jak trucovat. Ten, kdo patří do skupiny občanů s obyčejnými příjmy (což je drtivá většina lidí této země), nemá na výběr. Pokud onemocní, musí se spokojit se službami našeho zdravotnictví, takového, jaké je. A to opravdu není žádná sláva, možná ani ne tak ve smyslu dosažitelné kvality léčby, jako spíše v obrovském deficitu lidskosti.

Můj předchozí článek směřoval k tomu, abychom něco začali dělat jako občané ("trucování" je rovněž nadsázkou). Abychom byli vůči politikům aktivnější a důslednější. Asi je budeme muset tlačit k tomu, aby "objevili Ameriku" i v tom smyslu, že mají jednat ve prospěch své země. Aby se politika vymanila z gravitační zóny černých děr a znovu se stala službou ve prospěch veřejného zájmu.

Copak není zájmem nás všech, včetně "občanů politiků", aby se věci daly do pořádku?

_____________________________________________________________________________

Pod čarou přidávám odkazy na dva ze svých předchozích blogů.

http://trizuljak.blog.idnes.cz/c/174697/Vlada-konecne-objevila-Ameriku-Museli-lekari-tak-dlouho-stavkovat.html

http://trizuljak.blog.idnes.cz/c/170501/Odchod-lekaru-Spatna-prevence-blba-diagnoza-a-katastrofalni-lecba.html