Moc pěkné a smutné zároveň.

Jeden kádrovácký příspěvek, který osobně napadal diskutujícího, jsem smazal.

VARUJI Podobné věci v diskusi nebudu trpět.

Ale vůbec, jednoduše jsem byl daným paradoxem zaskočen a udiven. Přišlo mi takové zvláštní.

Díky za výborný článek. Já jsem v té době měla sice půl roku, ale model a atmosféra na střední škole přetrvaly i do mých studií.

Dík za zastavení a za zajímavé srovnání s dobou malinko pozdější

Marku, díky. Na té době bylo krásné to, že jsme byli mladí a ještě ne tak otupělí následnou dobou. Vzpomínáš na Havláta? Také jeden z těch nežádoucích. Ve fyzice mi dával na frak, ale vážila jsem si ho. Po letech jsem ho potkala při přestupu v MB na autobusovém nádraží a on se ke mně i po těch letech hlásil. Dobře jsme si pokecali. Jeho režim, myslím, nezlomil. Učil na učňáku v MB a vypadal v pohodě. Zbavit se toho dua bylo asi dost úlevné.

Ahoj Blanko. Ano ten věk a nedotčenost nebo neotupělost.. A k tomu pár velice dobrých učitelů, lidsky dobrých. Profesora Havláta si pamatuji. Byl to dobrý člověk, rád na něj vzpomínám. Odchod z naší školy jinam mu určitě prospěl.

Váš příspěvek byl natolik zajímavý (a jímavý), že jsem se těšil na chat. A ono nic moc. O čem to svědčí? Nevím - asi nás pamětníků není nic moc. Tož tedy se pokusím přispět trochu sám (jsem ročník 1954):

Na gympl jsem se dostal v roce 1969 docela snadno, a to dokonce jako trojkař z matematiky a z ruštiny. Byla to trochu neuspořádaná doba (komunisti nestihli uchazeče kádrovat), a snad i proto jsem na tom gymplu zůstal a maturitou jej úspěšně dokončil.

Dodnes nechápu podivnou rádoby protirežimní "filosofii" mých spolužáků. Asi to tak úplně nemysleli, ale "hráli". Hráli hloupý protirežimní antiantisemitismus. Šili si SS uniformy, hádali se, kolik se vejde židů do pece, kolik hvězdiček má na uniformě oberstumbarfírer, atd.

Zdálo se mi to už tehdy hloupé, nepřirozené a tak nějak "mimo mísu". I když jsem docela chápal jejich snahu nějak se vymezit počínající normalizaci.

No, a pointa se již blíží...

Ze zdravotních důvodů jsem cca 3 měsíce strávil v nemocnici. A po mém návratu? Všichni ti obersrsumbarfuereři i nižší fíreši se stali činnými zakládajícími členy SSM.

Nedokázal jsem tam potom vstoupit. A měl jsem s tím samozřejmě potom problémy...

Mel jste stesti ze v roce 1969 jeste trochu doznivalo prazske jaro. O deset let drive byste bez rodicu ve strane asi mel problemy se na tehdejsi jedenactiletku dostat.

Super, výborný článek. Děkuji za něj. Připomenul jste mi moje studentské mládí.

Moc děkuji za odezvu, snad nikdy jsem o svých vzpomínkách z té doby nepsal. Když tak jsem zmínil jen některé epizody. Ale teď, kolem 50. výročí invaze to všechno malinko ožilo.

Také bych mohl přihodit pár zkušeností..... Já se tenkrát rozhodl, že v tomto svrabu žít nebudu.

Udělal jste dobře.

Výborný popis situace. A tam, kde neuspělo zastrašování, nastoupilo vydírání. Dva žáci vyšších ročníků průmyslovky se opili a hrozilo jim vyloučení ze školy.

Ale "chápající" soudruh ředitel našel lepší řešení - právě bylo politicky žádoucí založit školní organizaci Socialistického svazu mládeže. A protože se do toho nikdo nehrnul, soudruh ředitel těm dvěma "přátelsky domluvil", že všechno bude v pořádku, když tu organizaci oni dva povedou. A tak se i stalo.

Občas si na to vzpomenu, když vidím, jací lidé se dnes objevují na kandidátkách stran a jak rychle se na ně najde kompro.

Dobrý den, děkuji za zastavení a vzpomínku. Ano, bylo to tak, jak píšete. U nás na škole byly v podstatě dost podobné peripetie i se zakládáním SSM. Anebo, jak jsme byli všichni, kdo už měl nad 18 let - a tedy volební právo - nahnáni ze školy jako ovce k volbám. Byl kolem toho šílený humbuk a strašení. Bylo totiž dost těch, kteří, kdyby nebyli téměř silou zachyceni a donuceni zůstat ve škole, rozprchli by se a volit by nešli.