Napsal jsem naprosto slušnou a věcnou reakci na příspěvek p. Bílka, kde TGM vyzdvihuji jako osobnost, ale byl jsem vzápětí autorem blogu smazán. Pokud se p. T. vyjádří, požádal bych ho o SLUŠNÉ vysvětlení s PŘÍMÝM odkazem na můj původní příspěvek.

P.S. "Nemusím s Vaším názorem souhlasit, ale nikdy Vám nebudu bránit jej vyslovit." - V tomto smyslu se vyjadřoval nejen Voltaire, ale i další osobnosti včetně Masaryka, o kterém je blog.

Jestli po paměti správně rekonstruuju znění vašeho příspěvku, tak jste podle mě nesprávně vyvodil, že respekt k jinému názoru rovná se převlékání kabátů atd.

Jenže respekt k jinému názoru neznamená ztotožnění se s tímto odlišným pohledem. Masaryk dál zůstaval pevný ve svých představách, ale čas samozřejmě otupí revoluční radikálnost (i když i potom si Masaryk rád šťouchnul - třeba u vyvěšení praporu s kalichem na Pražském hradu v r. 25). Další protikatolické akce typu boření sloupu také mohly vnést spory do vztahu se Slovenskem, které bylo v drtivé většině katolické. A v neposlední řadě TGM sotva nereflektoval ostré protesty umělců, kteří se ozvali jednak hned po povalení sloupu (Zdenka Braunerová), tak i v memorandu výtvarných umělců z r. 1920, ve kterém přímo označili obrazoborectví (i z roku 1919) za barbarství - a vyzývají k zachování významných uměleckých děl přes jejich případný "náboženský či politický význam".

V knihovně po otci jsem našel brožovaný výtisk s názvem : T.G.Masaryk -oslavné básně k jeho 70.narozeninám.Slavnosti Masarykovy.K brožuře je připojen krátký přípis:Obecnímu úřadu!Ministerstvo školství a národní osvěty očekává ,že v každé obci české bude konána důstojná oslava 70.narozenin prezidenta T.G.Masaryka.Zasílá proto bezplatně výtisk Občanské knihovny ,obsahující přednášku Dr.in.A.Bláhy,oslavné básně a slavnostní program pro venkovské obce.....

Slavnostní řečník se může řídit textem Dr.in.A.Bláhy....Brožura obsahuje projev,oslavné básně Dyka,Machara,Neumana a jiných.Rovněž jsou v ní doporučeny vhodné písně a sbory.Nezavání to tak trochu kultem osobnosti.Ne všichni pamětníci prezidenta velebili.

No jistě že to zavání kultem osobnosti Masaryk dokázal být velmi pragmatický a i tuto stránku využívat. Ale na druhou stranu ji nezneužil (jako např. sanační režim v Polsku) - ačkoli by k tomu jistě příležitost měl.

Adorace kolektivismu v podobě demokratického státu. Masaryk má své místo v dějinách naší společnosti, ale jeho názory jsou jen názory náčelníka vládnoucí kasty, aby se ovládání lidé dali ještě lépe ovládat.

Láska k vlastnímu národů byla samozřejmostí tehdejší doby. Dnes je normální lhostejnost nebo malomyslné nadávání na internetu. Proti jedovatým řečem je třeba se postavit.

Krásné moudrosti. On té demokraci hodně rozuměl.

Myslím si, že rozuměl demokracii právě proto že ji vnímal ne technokraticky, od popisu a konstrukce demokratických mechanizmu. Vnímal ji z pohledu duchovního a filozofického, protože ten teprve dává demokracii smysl. Myslet si, že demokracie se naplňuje právem volit, je velký omyl. Stejným omylem je občasný pokřik: "počkejte si do příštích voleb a až pak řešte své výtky". Demokracie se děje a má se dít neustále, její skutečnou hybnou silou jsou občané a jejich trvalý, každodenní zájem o věci veřejné. Kořenem zájmu o dění má být hlubší vědomí o smyslu života a mravním řádu a potřeba neustále je kultivovat.

Formální (pseudo) demokracii rády využívají totalitní systémy: probíhají jakési volby, formují se určité správní orgány, ale demokracie to není.

Je neuvěřitelné, jak jsou téze aktuální pro dnešní dobu, Marku. Karma.

Myslím, že přesně tak to je. Nejsou potřebné žádné adorace osoby, oželel bych i to zpívání "Ach synku, synku". Stačilo by vzít si pár rozumných tezí a prakticky je ve společnosti uplatňovat. "Tož, demokracii bychom měli. Teď už jenom sehnat nějaké demokraty" Určité demokratické zřízení jsme po technické stránce dosáhli, avšak "nejmenovaní" si s demokracií vytírají střed spodního okraje a cíleně oslabují funkčnost demokratických institucí.

Moudrost se snoubí s pokorou.

Toto ale dnes neplatí, dokonce si myslím, že slovo pokora a jeho význam, stejně jako úcta k vědění a k empatii ztratily význam, byla cíleně potlačena pro laciných zisk.

Bude potřebné některé hodnoty oprášit a znovu vyzvednout.

Radko, dík za prima blog o svátku nejlepších, nejmoudřejších a nejkrásnějších stvoření

zdá se totiž, že ti kdo se dnes bijí v hruď a holedbají se svým "vlastenectvím, mají hodně daleko k slušnými lidem)

Zdroj: https://trizuljak.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=746776

Na tuto myšlenku jste prosím přišel jak?

Za vlastence považuju např. Salviniho, Farage, AfD. Oni chtějí jiným zemím diktovat z čeho mají vyrábět elektřinu, jakými auty jezdit nebo jaké lidi mají přijímat na své uzemí?

Nabídnu k zamyšlení výzkum VM v 2018

Ve výzkumu ke 100 letům vzniku ČSR se čtyřicet procent, což je nejvíc z těch odpovědí, si myslelo, že pokud by se Rakousko-Uhersko nerozpadlo, tak bychom se měli lépe, než se máme v současné době,“ shrnuje výsledky ředitelka výzkumu společnosti SC&C Jana Hamanová.

Představy o lepším životě ve velkém Rakousku-Uhersku mají podle ní hlavně starší lidé. „Určitě tam bude nějaká reminiscence historie. To znamená, že dříve bylo všechno lepší, než je v současné době,“ vysvětluje pro Radiožurnál.

„Ale samozřejmě tam může být i přesah současnosti, protože víme, jak se má Rakousko, a víme, jak se máme my a Slováci. Můžeme si myslet, že kdybychom to nechali dohromady, tak na tom celá monarchie může být lépe, protože bude mít silnější hlas,“ doplňuje Hamanová.

Lépe nebo stejně bychom se podle většiny dotázaných měli, i kdyby se nerozpadlo Československo. Myslí si to 72 procent lidí.

Na společné soužití se Slovenskem vzpomínají hlavně senioři. Opačně přemýšlí mladí lidé ve věku do 30 let. Tedy ti, kteří Československo nezažili nebo v době rozdělení republiky byli v předškolním věku.

Zkuste si dohledat původní ideu TGM. On chtěl přetvořit R-U na federaci podle amerického vzoru, ale naši radikální nacionalisté (a také maďarští, viz r. 1919) byli proti. Údajně by s tím souhlasili jen Rakušané.

Kvůli takovému odporu musel hledat jinou cestu, ale o její správnosti nebyl tak úplně přesvědčen, např.:"vydrží-li republika 50 let, o její osud se už nebude třeba strachovat", "Češi si nedovedou vládnout."

TGM udělal (asi) jen dvě chyby - opomenul sudetské Němce, kteří se pak cítili diskriminováni, a zrušil šlechtické tituly.