Vy jste veselá kopa!

Když starý komunistický kádr vysvětluje, jak podle marxistických pouček správně budovat kapitalismus, je to fakt sranda k popukání.

Já radši mlčím, nebo bych musel být ostrej a jsem veden k úctě ke starším.

Opravdu vím, že ovladač TV má takový , obvykle barevně výrazný knoflík pro úplné vypnutí TV. Přesto mi dovolte podivit se tomu hroznému rozšíření "vařících" programů na všech kanálech. Už jen očekávám , kdy se na TV Noe začnou péct hostie.-:) !

Pravděpodobně existuje množství lidí, ,které se na to s radostí dívá. Proti gustu žádný dišputát - je to ale opravdová hrůza.

Dělal jsem si malý průzkum - z mých známých to nesleduje nikdo. Pravděpodobně žiji v nějaké minoritní společnosti.

Pohlreich evidentně není žádný myslitel v ekonomické oblasti, ale pokud vy, autore, dokážete napsat že:"... služby nevytváří téměř žádný produkt, životně nezbytný pro existenci společnosti...", tak jste na tom ještě podstatně hůř. 

"Pohlreich evidentně není žádný myslitel v ekonomické oblasti,..." Do háje, ekonomický přeborníku v diskusích Machačku, kéž by tento stát měl ve všech oblastech takových "žádných myslitelů v ekonomické oblasti", kteří se uživí sami a po státu nic nechtěj, víc.

To, s čím v tomto článku souzním, je vaření v české kuchyni, z českých surovin ...rsp těch dostupných u nás... ale vytváření hodnoty opravováním aut? Kde se to bere? co se tím vytváří? :o to jsem z toho vedle...

Madam, jde o výrobu aut!

Připadá mi, že jako manažer bývalé Kolbenky uznáváte jen tkzv. 1.Marxovu výrobní skupinu - výrobní prostředky (lokomotivy z ČKD či tramvaje). Taky na to dost minulý režim dojel - výroba pro výrobu a v obchodech zboží poskrovnu. Nemyslím to "hanlivě", ale perfektní restaurace má stejný význam jako dobrá tramvaj. 

Pohlreichův styl se nemusí líbit nejen z důvodu velké vulgarity, ale on je k tomu i nucen. Dnešní dobva chce show a obsah je až na 2.místě. Pro doplnění - můj nejoblíbenější kuchař byl pan Stupka.

Souhlasím s vámi, až na toho Petra Stupku, nikdy jsem nepřišel na chuť ani jeho nervnímu stylu vaření, ani receptům které prezentoval, byť jsem si vědom, že nebyly většinou z jeho hlavy. Co se na něm líbilo vám?

Takže když podnikám v restauračních a hotelvých  službách nevytvářím hodnoty? Ale kupuji služební auta, kupuji zobží od zemědělců, kupuji od výrobcí kuychňských zařízení, od truhlářů, stavitelů a maso od řezníků. Ty co vyrábí auta, stroje a potraviny je musí taky někomu prodat, takže služby, specielně restaurace, hospody a hotely nejsou tak životně nepotřevné pro naši ekonomiku. Veselé vánoce.

Milý pane,

patrně jste nikdy neviděl žádný díl Pohlreicha anebo záměrně vynecháváte skutečnost, že zrovna v jednom díle radil majitelům  rodinného penzionu na okraji větší vesnice vařit ze surovin dostupných v místě a předkládat hostům domácí - českou - kuchyni.

On tento pan kuchař dovede "vymáknout" místo, kde se podnik nachází a podle toho radit, co hostům nabízet, takže třeba ve velkoměstě s dostatečnou kupní sílou radí podávat třeba drahou exotiku.

Pane Trinkewitzi, je to jenom dojem nebo fakt, že považujete sektor služeb za zbytný?

Pokud to není dojem, jak jste potom z těch vašich velkých podniků dopravovali výrobky k zákazníkům? A kdo vám je prodával?

Většina služeb je potřebná, ale je to sektor, který přerozděluje společenský produkt materiálních zdrojů. "Výrobci" své produkty zpeněží a za část získaných peněz nakupují nutné služby. Podnikatelé ve službách a jejich zaměstnanci žijí z tržeb od "výrobců". Tak, že od nich, prostřednictvím "obchodníků" nakupují potraviny, spotřební předměty, energii atd. To je dělba práce a dělba společenského produktu.

Pan Pohlreich nejen ze nikoho nenuti varit z drahych dovozovych surovin, naopak, nejednou ve svych poradech bezel primo na trziste a kupoval tam cerstvou zeleninu. Tomu taky hodne casto nabada majitele restauraci, aby namisto napriklad jahod z plechu, si zasli a koupili cerstve. Ale dam vam velice dobrou radu. Namisto nervu u sledovani takovychto poradu, bezte napriklad do prirody. Urcite vam tam bude lepe.

Ty přemnožené pořady o tom, jako uvařit rafinované a drahé pokrmy (když cibule, tak jen šalotka, když olej, tak jen panenský olivový, vše podlévat jen nejjakostnějším zahraničním vínem a podobné snobárny) okamžitě vypínám a zhnuseně si odplivuji.

A pro uklidnění si opakuji valašské úsloví: "Brambory a zelé, živobytí celé"!