Karel Havlíček Borovský byl zřejmě prvním českým libertariánem.

Hlavní původ skoro všeho zlého ve veřejných a občanských záležitostech světa jest - dle mého mínění - ta okolnost, že lidé buďto stejné věci jmenují rozličnými slovy aneb rozličné věci nazývají stejným jménem. Komu smysl tohoto mínění není hned zcela jasný, neb se zdá býti nepravdivým, rač povážiti následující příklady.

Když jeden člověk druhého, svého protivníka, zabije, nazýváme to vraždou, když jeden člověk druhému jeho jmění násilně vezme, říká se, že je to loupež, když ale jiný člověk absolutní (neobmezený) král neb císař na sta lidí nenáviděných pobiti dá a jejich jmění si přivlastní, nejmenujeme to vraždou a loupeží, nýbrž popravou a konfiskací. ....

Karma.

Několikrát jsem se v komentářích zmínil o vnitřní svobodě, kterou K.H.B. vyjadřuje přesně:

„Svět­ská moc může nás přinutiti k tomu, abychom z opatrnosti někdy mlčeli, ale žádná moc nás nepřinutí k tomu, abychom mluvili nepravdu proti svému pře­svědčení."

Zákon veřejné volby platil před 1000 lety, stejně jako před 200 lety, 100 lety, platí i dnes a bude platit stále, dokud tu bude stát.