Podaření demokraté

Česká republika je podle ústavy demokratickým právním státem, ve kterém je lid zdrojem veškeré moci a kde politická rozhodnutí vycházejí z vůle většiny lidí při svobodném hlasování. President republiky skládá slib, že bude dodržovat Ústavu a zákony republiky.

Nyní se však president Klaus dal slyšet, že nepověří sestavením vlády žádného politika, který by získal důvěru poslanecké sněmovny s podporou KSČM. Pan Klaus, spolu s pravicovými stranami, nechce uznat vůli většiny lidu – zdroje vší moci – která (jemu a spol.) hrozí ustavením vlády levice. V této situaci ignoruje uzanci, že president pověřuje v prvním kole sestavením vlády reprezentanta strany, která získala ve volbách nejvyšší počet hlasů. Zcela nezodpovědně, v rozporu se svými ústavními povinnostmi, v krizové době, která vyžaduje energická opatření vlády, raději riskuje nekonečnou vládní krizi a chce zpatlat nějakou vládu koalice pravicových a pravo-středových stran. Klaus a celá jeho kohorta jsou „demokraty“ jen tak dlouho, dokud jim většina voličů věří a přikyvuje. Když jsou v menšině, demokraty být přestávají a vůli většiny lidu neuznávají.

Jestli Klaus nepověří sestavením vlády Paroubka, vyvolá nekončící vládní krizi a pokračování nestranické vlády Fischerovy. Jestli spoléhá na hlasy stále sílící strany Věci veřejné, pak se hluboce mýlí. Radek John dal jasně najevo, že jeho straně jde o zásadní změnu nemorálního a zkorumpovaného politického systému, nikoli o ministerská křesla ve splácané koaliční vládě bez potřebné většiny ve sněmovně. Jeho strana má v názvu i v programu zavádění přímé demokracie, která by daleko lépe splňovala princip svrchované moci lidu. Proto by měla zůstat mimo jakékoli koalice stran, ale soustavně ve sněmovně vyvíjet tlak na ústavní a jiné legislativní změny, směřující k tomuto cíli.        

Dnes je jedinou reálnou alternativou další úřednická vláda. Ta by musela získat důvěru celonárodním politickým programem, který zastaví a obrátí zadlužování státu a energicky zahájí nutné, ale spravedlivé reformy. Politické (obecné referendum, přímé volby, jednomandátové volební obvody, nová ústava přijatá referendem atd.); ekonomické (progresivní zdanění příjmů a kapitálových zisků fyzických osob, zvýšení spotřebních daní na luxus a škodlivé produkty, zavedení živnostenské daně, přiznávání sociálních dávek jen prokazatelně potřebným, přísná hospodárnost veřejných výdajů); právní (zavedení hospodářského trestného činu z nedbalosti, tresty odebíráním podnikatelských a profesních oprávnění). Taková vláda by musela vždy znovu získávat potřebnou většinu hlasů vyjednáváním a v krajním případě si ji vynucovat položením otázky důvěry.

Kdo chce zlomit dosavadní arogantní vládu hrabivých partají, půjde k volbám a dá svůj hlas té straně, která zvedne bahno v našem politickém rybníku a spláchne je i s línými ztučnělými kapry do stoky, kam již dávno patřili.