Otevřený dopis ministru financí Babišovi o potřebě daňové regulace reklamy

Tento dopis byl iniciován aférou miliardových daňových úniků reklamní agentury PROPAGSTORM, o níž referovala ČT 1 8.6.2015 v 20:55, v pořadu Reportéří ČT  redaktora Marka Wollnera.

Vážený pane místopředsedo vlády a ministře financí České republiky

Je všeobecně známo, že náklady na reklamu jsou, v rámci „daňové optimalizace“, plátci daní z příjmu mnoha triky lživě zveličovány, neboť jsou plně odpočitatelné ze zdaňovaného zisku. Se zdůvodněním, že náklady na reklamu jsou oprávněnými náklady na jeho dosažení.

Váš ředitel Finanční správy ve zmiňovaném pořadu prohlásil, že jeho úřady nejsou schopné oprávněnost těchto nákladů přezkoumávat a že by to měla být záležitost policie, ovšem pokud by jí „někdo (on?)“ podal trestní oznámení). 

Ale nejde jen o vysloveně trestné chování plátců, ale i o skryté financování soukromých medií, jejichž sledování prý mají diváci, posluchači a čtenáři zdarma!  Což je drzá lež, protože záplavu obtěžujících reklam si musí zaplatit spotřebitel ve zvýšených cenách propagovaných výrobků a služeb. Já osobně jsem již v roce 1995 na tuto situaci upozorňoval na trinkewitz.blog. idnes .cz  článkem Potřeba regulace přebujelé reklamy a také článkem v
EKONOMU 44/1995 - Dopis týdne:  REGULUJME PŘEBUJELOU REKLAMU

Ale ve „vládních kruzích“ nikdo nereagoval, ač jsem při tom současně navrhoval možné řešení.

Jednoduchým a tržním principům, neodporujícím řešením, by mohla být změna daňových pravidel pro započítávání nákladů na reklamu. Jako započitatelné by měly být uznávány pouze náklady  na reklamu přiměřenou, informující spotřebitele o produktech na trhu, vyjádřené pro konkrétní obor podnikání určitým procentem z obratu nebo z přidané hodnoty, nebo (u obchodníků) z celkové obchodní marže ve zdaňovacím období. Další náklady na reklamu, kterou by zákon ani nadále jinak neomezoval, by nebyly uznávány jako nutné pro dosažení zisku a podnikatel by se musel rozhodnout, zda o výdaje na dražší reklamu si bude krátit svůj zisk. Zahraničním producentům a obchodníkům by nebylo dovoleno umísťovat reklamu svých produktů na českém vnitřním trhu, ale musely by ji kupovat a umísťovat  prostřednictvím tuzemských zastoupení (zapsaných v českém Obchodním rejstříku a v ČR zdaněných) nebo svých českých dealerů, pro které by platily uvedené limity přiměřené reklamy.

Předem již slyším námitky potrefených, o kacířství a neslýchanosti mých návrhů. S argumenty o reklamě jako sektoru s významnou tvorbou HDP, o pracovních příležitostech pro desetitisíce až statisíce lidí, o multiplikačních ekonomických efektech v celém národním hospodářství atd. atd. Přesto musím trvat na tom, že nepřiměřená reklama je výrobou pro výrobu, že je přínosem pouze pro její producenty a dodavatele, ale že do HDP přispívá většinou jen zcela nepotřebnými a zbytnými produkty, které nemají užitnou hodnotu, ale jsou pouze spotřebiči práce, pracovních prostředků a surovin a tím výrobních nákladů, které jsou pro produkci užitečných statků nepotřebné a zbytečně zvyšující jejich prodejní cenu. Kromě toho vyvolávají zbytečnou poptávku po nepotřebných produktech a jejich zbytečnou výrobu, která čerpá a rabuje omezené zdroje surovin a energie a zvyšuje zatížení životního prostředí.

Jak je patrno z uvedeného televizního pořadu, přežívají problémy, známé již v roce 1995 vesele dále a Vy, pane ministře, máte dále problémy s deficitním státním rozpočtem.

Neměl byste Vy a vaše ministerstvo přijít s návrhem novely zákona o dani z příjmu v uvedeném smyslu, místo řešení údajného harašení pana kolegy ministra školství?

S uctivým pozdravem

Ing. Zdeněk Trinkewitz (1934)

bývalý příznivec Hnutí ANO 2011

Dopis bude současně zveřejněn na   trinkewitz.bolg.idnes.cz