Mimořádné volby nebudou - Volby 2009 - IX.

Volební tyátr vygradoval! Jako tvrdý a záludný boxer udělil Paroubek nečekaný perfektní direkt všem uchazečům o posty v nové poslanecké sněmovně a překazil jim naděje na pokračování spokojeného života čuníků v parlamentní výkrmně.    

Potrefené husy nyní hlasitě hýkají a častují Paroubka a ČSSD obviněními z nečestnosti, osobního a partajního egoismu, z jednání proti zájmům státu a občanů v době krize atd. Sebe prezentují jako státotvorné politiky a strany, kterým vždy šlo jen a jen o blaho národa a kteří to vždy činili bez nároků na svůj vlastní individuální prospěch.

Ačkoli mne politika ČSSD po odchodu Miloše Zemana postupně stále více odpuzovala a také jsem ji nevolil, musím se tentokrát přiznat, že Paroubkův krok chápu.

Všichni vidíme, jak i na nás stále více dopadá světová hospodářská krize: pokles prodeje a omezování produkce, rostoucí nezaměstnanost, rostoucí deficit státního rozpočtu a následující růst zadlužování státu (již přes 1200 mld.Kč). Proto každá budoucí vláda bude konečně muset realizovat, sice nepopulární a bolestivé, ale nutné reformy veřejných financí. Najít odvahu a říci občanům i partajím v parlamentu tvrdou pravdu, že jako dosud se pokračovat nedá. Má-li tento stát přežít současnou ekonomickou krizi jakž-takž životaschopný, musí jít cestou snižování veřejného dluhu a k jeho postupnému vynulování. K tomu vede jediná cesta. Státní výdaje se musí co nejrychleji srovnat se státními příjmy a posléze je podkročit. Příjmy jsou tvořeny souhrnem daní a poplatků. Výdaje sociálními povinnostmi státu vůči občanům, péčí o vzdělání, vědu a rozvoj technologií, výdaji na státní správu, infrastrukturu, vnitřní i vnější bezpečnost, ekologii atd. Finanční reforma musí postihnout obě stránky rozpočtu. Daně musí být zvýšeny, výdaje musí být sníženy. Razanci a směrování změn musí připravit profesionálové z ministerstva financí, ministr je musí předložit a zdůvodnit vládě a ta je musí projednat a prosadit v parlamentu. Opravdu zodpovědní a státotvorní politici se budou muset zříci svého účelového populismu a poslušnosti k různým loby a toto novou politiku veřejného financování schválit. 

Pro politickou vládu, kterou by sestavovala vítězná strana z mimořádných voleb, by to byl doslova sebevražedný úkol. Byly by to vláda národní oběti, protože by obětovala svojí další existenci dlouhodobým zájmům národa.

Podle vývoje předvolební situace se zdálo pravděpodobné, že volby vyhraje ČSSD a že bude muset vládnout s tichou podporou KSČM. Že, chtě-nechtě, bude muset realizovat výše zmíněné reformy veřejných financí a spáchat tím politickou sebevraždu. Proto chápu Paroubka, že se po zralé úvaze rozhodl tuto hrozbu odvrátit a mimořádné volby překazit.

Je zřejmé, že pro provedení nepopulární reformy bude nejvhodnější nepolitická úřednická vláda, která si nemusí kupovat hlasy voličů. Výkony vlády premiéra Fischera jsou lepší, než se od ní očekávalo a zdá se, že po menších personálních úpravách by se mohla tohoto těžkého, ale záslužného úkolu dobře zhostit. Především pokud jde o realizaci tzv. Janotova úsporného balíčku. Ten chce brát bohatým i chudým, ale jen tak, aby bohatým neznemožnil podnikat a chudým přijatelně žít. Zdá se, že ministr Janota a jeho tým se úkolu zhostili dobře a vyváženě a že by potřebné zákony a rozpočet pro rok 2010 mohli v parlamentu projít. Pod hrozbou rozpočtového provizoria a poklesu politického a finančního ratingu ČR, budou muset všechny parlamentní strany slevit ze svých partajních zájmů a potřebné zákony schválit. Premiér Fischer by neměl váhat a spojit přijetí úsporného balíčku en bloc s otázkou důvěry své vlády. Donutil by tak všechny parlamentní strany bez rozdílu, aby ukázaly, jak jim záleží na budoucnosti tohoto státu a jeho lidu a že jsou ochotny pro ně obětovat své politické pašalíky.