Hegel předběhl Nečase a Kalouska o 100 let

Dnes dospěli uvážliví a vlastní prospěch sledující velkokapitalisté v USA (nejúspěšnější obchodník na burze Bufet) nebo v Německu k závěru, že jediným trvalým řešením ekonomické krize USA a v Evropy je vyšší zdanění jejich zisků a posílení poptávky a koupěschopnosti zaměstnanecké třídy a sociálně potřebných skupin. A proto vyzývají své vlády, aby jim daně podnikové i soukromé výrazně zvýšili.  

Naši „zaprdění národohospodáři“ z české pravice zatím ještě zarytě lpí na překonaných neoliberálních klišé z dob Reagana a Thatcherové, kdy ekonomiku rozhýbávaly závratné výdaje na zbrojení studené války. Statečně brání zisky svých chlebodárců ze zlodějského kapitálu a krizi „řeší“ postupujícím ožebračováním zaměstnanecké třídy a sociálně závislých skupin. 

Přímo kuriózní se mi proto zdá srovnání s velkým německým filosofem G.F.W. Hegelem, který téměř přesně před 100 léty, 28. října 1816 ve své knize FILOSOFIE vyslovil následující názor (cituji):

Jestliže se ukládá bohatší třídě přímé břemeno nebo jsou-li k disposici v ostatním veřejném majetku (v bo­hatých nemocnicích, nadacích, klášterech) přímé pro­středky, aby udržovaly chudnoucí massu ve stavu řád­ného života, je tak zajištěna výživa potřebných lidí, která nemusí být zprostředkována prací a to je proti zásadám občanské společnosti a proti citu jejích členů o vlastní samostatnosti a cti; nebo je zprostředkována prací (příležitost k ní) a pak se rozmnožuje kvantum výroby, jejíž přebytečnost a nedostatek příslušných produktivních spotřebitelů jsou zlem, jež se obojím způsobem jen zvětšuje. Tu se ukazuje, že při nepoměrnosti bohatství není občanská společnost dostatečně bohatá, t. j. nemá dosti zvláštního jmění, aby čelila nepoměrné chudobě a vzniku luzy.

 A v následujícím textu ukazuje, že chudina, kterou v dobovém slovníku nazývá luzou, se nezadržitelně vzbouří proti vládě bohatých.

Tímto v nadpisu jmenovaným, jejich našeptávačům a souputníkům doporučuji, aby více četli a vzdělávali se ve společenských vědách u autorů, jejich myšlenky, na rozdíl od jejich, přetrvávají věky.