Greenspan varuje, ale je trochu vedle

LIDOVÉ NOVINY z 10. září 2009 přinesly zprávu o interview, které poskytl britské agentuře BBC bývalý šéf americké Fed Alan Grenspan.  Vyjadřoval se k příčinám dnešní ekonomické krize a hrozbě podobných krizí dalších.

Příčiny vidí v lidské přirozenosti, kterou je těžko možné změnit. Cituji jeho slova, jak je uvedl článek v LN:

„Finanční krize jsou každá jiná, mají však jeden základní zdroj. Tím je neuhasitelná schopnost lidských bytostí při konfrontaci s dlouhodobým obdobím prosperity předpokládat, že tato období budou stále pokračovat“. Rovněž uvedl, že příchod současné krize předvídal.

Z nadpisu mého článku je patrné, že s jeho názorem souhlasím jen částečně a myslím si, že je  „tak trochu vedle“.

Greenspan je typickým představitelem amerického myšlení, založeného na empirismu a samozřejmě je také nepochybujícím zastáncem amerického typu kapitalismu, jakožto jediné možné a nejlepší formy uspořádání lidské společnosti. Je reprezentantem nejvyšší bankéřské vrstvy v USA, jejíž banky tvoří Fed. Tato vrstva je nekorunovaným králem USA, který sice trpí americkou hru na demokracii, ale který dosazuje presidenty a úkoluje kongresmany a senátory. Když jsou moc neposlušní, nechá je zlikvidovat; společensky, finančně nebo i fyzicky. Také je imperátorem většiny ostatního světa, který ovládá ekonomicky i přímo politicky. Poslední silné soupeře na světovém kolbišti (Čínu, Rusko), kteří mu brání v globální absolutní vládě, by si chtěl také podmanit a proto s nimi vede nekončící válku. Tu světovou studenou, tu horkou lokální v místech střetu. Historii a mechanismus vlády Fed – spolku amerických privátních bank, vysvětlují na stránkách www.GlobalOutlook.ca, Issue 13 – Annual 2009 , Američané Terry Burrows a Ian Woods (doporučuji k přečtení).    

Pravdivé na Greenspanově tvrzení je jen to, že krize jsou nevyhnutelným následkem chování lidí, především v hospodářsky rozvinutých zemích. A mezi nimi hlavně v USA, které (viz uvedený článek) ovládají emisi peněz hlavních měn (USD, Euro, Jen, Jüan) i světový finanční trh a které představují většinu produkčních kapacit a většinu koupěschopné poptávky ve světě. Ale Greenspan zapomněl říci, ale spíše to úmyslně zamlčel, že toto chování je, minimálně od velké krize 30. let 20. století, podněcováno a podporováno zmíněnými vládci světového kapitalismu, protože je podmínkou rozšířené reprodukce kapitálu a maximalizace zisků jeho vlastníků. Konečným nástrojem manipulace s lidmi je sice všudypřítomný, vlezlý a ohlupující marketing, ale lidé jsou ve svém chování deformováni neustále již od nejútlejšího dětství. Nejprve televizí, formami zábavy, počítačovými hrami; potom na všech stupních škol zužováním a potlačováním všeobecného vzdělání, které by je vedlo k samostatnému a kritickému myšlení; cílenou apologetikou konzumního stylu života a dnešní formy kapitalismu jako jediného možného a nejlepšího uspořádání lidské společnosti.       

Takže Greenspanem „objevená“ neuhasitelná schopnost lidí není zdrojem základním, ale uměle vyvolaným sekundárním návykem. Skutečnou primární příčinou „nevyhnutelné“ cykličnosti kapitalistické ekonomiky je její základní rozpor, který objevil a vysvětlil již Karl Marx. Je to rozpor mezi společenskou tvorbou společenského produktu GNP (HDP) a jeho soukromým přivlastňováním. Všichni lidé, jako jedinci živočišného druhu homo sapiens, zdědili v darwinistickém vývoji instinkty a způsoby chování, které jim dávají nejlepší předpoklady pro obhájení existence a zajištění reprodukce své individuální genetické výbavy. Proto jsou přirozeně egoističtí. Tato vlastnost vedla v historickém vývoji ke vzniku soukromého vlastnictví v civilizované společnosti (podle Misese tzv. odděleného vlastnictví, protože již na počátku existovalo společné vlastnictví tlupy, rodu nebo kmene). Od vzniku soukromého vlastnictví se každý jedinec vždy snaží o získání co největšího podílu ze společenského produktu a je schopen proto i podvádět, loupit, vraždit a válčit. 

Protože neomezený egoismus ohrožoval bezpečnou existenci lidí a ochranu nabytého soukromého majetku a stabilitu jejich komunit, vytvářely si lidské komunity pravidla koexistence. Nejprve jako nepsané zvykové právo. Později se vytvořila státní moc a byly vydány a stále zdokonalovány psané zákony, určující chování lidí a zabezpečující tím jejich existenci. Ve všech historicky známých společenských formacích, až po dnešek, se vždy uplatňoval vrozený egoismus lidských jedinců, vyjádřený snahou o největší podíl na společenském produktu. V civilizované společnosti si jej zajišťují vždy právě vládnoucí vrstvy – společenské třídy, vydáváním svých zákonů a jejich prosazováním politickou mocí a ekonomickou nadvládou.

V dnešní době je tato lidská přirozenost kodifikována v zákonech kapitalistického společenského systému. Projevuje se v úsilí každého jedince získat co nejvíce peněz svou účastí na společenské produkci a na trhu všech forem majetku. Vládnoucí třída vydává takové zákony, které ji - vlastníkům (pronajímatelům) kapitálu umožňují získávat nepoměrně vyšší podíl na společenském produktu, než je podíl prodejců vlastní pracovní síly – zaměstnanců. Následkem nevyváženého rozdělení příjmů vzniká na trhu nerovnováha. Zaměstnanci nemají dostatečnou kupní sílu, kapitalisté ji mají takový nadbytek, který nejsou schopni ani proinvestovat, ani zkonzumovat. Ze svých aktiv v bankách, z akcií a podílových fondů však chtějí úrok a dividendy. A tak instituce finančního trhu roztáčejí kolotoč dalších a dalších úvěrů: hypotečních, spotřebních, investičních, inominálních – tzv. amerických, většinou krytých jen očekáváním stability ekonomického růstu a příjmů dlužníků  (teprve zde se objevuje ta Greenspanova :neuhasitelná schopnost lidí …). Banky posléze ztrácejí kontrolu nad rostoucí bublinou hypoték a úvěrů, krytých pouze dalšími jejich deriváty, až začne lavinovitě narůstat platební neschopnost dlužníků a vypukne krize nedůvěry. Začne „run“ na banky a ty se začnou pokládat v dominovém efektu. Finanční krize je zde!            

Někteří ideologičtí fatalisté (mezi nimi profesor ekonomie Václav Klaus) tvrdí, že se s tím nedá nic dělat, že je to slepě působící přírodní zákon a že si lidé musí zvyknout (milionáři a presidenti jistě mohou, chudí těžko). Není to však pravda. Cestu dílčího řešení ukazují např. američtí kongresmani Kucinich a Paul, viz www.GlobalOutlook.ca  a  www.TheMoneyMasters.com + klik MONETARY REFORM ACT,  kteří navrhuji nový zákon pro regulaci emise peněz a zadlužování státu.

Ale  skutečně principiálním řešením by mohla být jedině celosvětová reforma rozdělování a užití společenského produktu v globálním měřítku. Přebytky vyspělých ekonomik by měly směřovat více do vlastních veřejných služeb, do efektivního rozvoje ekonomik nevyvinutých a na ochranu planetárního životního prostředí. Tím by se snížil tlak na stálý růst GNP a iracionální spotřeby, zpomalilo rabování neobnovitelných zdrojů planety a zvýšila se kvalita života všech jejích obyvatel.