Všechno po roce 1989 rozkradli. To je velmi oblíbené klišé. Tak si vezměme například automobilku Mladá Boleslav. Patřila nám všem. Vyráběla vozy Škoda 105 a Škoda 120. Nebyly na světové úrovni. Když si ho chtěl průměrný občan koupit, musel dát dohromady 30 výplat a čekat několik let. Dnes tato rozkradená automobilka vyrábí mnoho modelů, kteroé snesou srovnání se světem. Když si některý chce občan koupit, vezme 15 výplat, pokud mu stačí auto o dost lepší než Škoda 120. Pokud chce auto o hodně lepší, vezme těch výplat více. Vůz dostane bez čekání i na splátky. Pracovníci té ukradené automobilky jsou dnes placeni mnohem lépe a pracují za lepších podmínek než pracovníci tehdejší automobilky, která patřila nám všem. Mohli bychom brát jeden podnik vedle druhého s podobným výsledkem.
Snad stojí za zmínku, že nejvíce podniků privatizovali tehdejší ředitelé a náměstci. Vesměs prověřené kádry s vyšším stupněm stranického vzdělání, na kterém jim vtloukali do hlavy, že dělnická třída má dějinné právo revolucí zlikvidovat buržoazii. Ti najednou na to zapomněli a rádi se těmi buržousty stali. Mnozí pro to měli vlohy, dělají to dobře. Někteří neměli vlohy, tak firma zkrachovala nebo se dostala do rukou tomu, kdo to umí.
